Pohled Patrika
Jsou to už dva měsíce co Teresa odjela s Marcusem do Washingtonu. Celé dva měsíce si vyčítán že jsem ji nebyl schopen říct co k ní cítím. Jsem ve svém
Karavanu a čtu si knížku, když v to někdo zaklepe na dveře. Kdo to může být tak pozdě. Blížím se ke dveřím saháme na kliku a pomalu otevírám.
"Lisbonova co tady děláš„"Ahoj Jane„ říka uplakaně.“Stalo se něco neměla jsi být ve Washingtonu?„"Měla„.
"Pojď dál„."děkuji„.”Dáš si čaj nebo kafe„?”čaj děkuji„Uvaril jsem dva čaje a jeden jsem podal Lisbonova která tam seděla jak hromádka neštěstí."Tak povídej co se stalo co tady děláš„.” Marcus mně podváděl s kolegyní😭„.”Parchant„."já nevěděla za kým jít nevadí„?“Ne nevadí můžeš tu dneska přespat jestli chceš„?“Jestlj ti to nebude vadit ráda„.“Nebude„.“Děkuji Jane„.
