Wrong Love // Cz tkeej // Dokončeno

XXXIX

I přes dávku alkoholu začnu lehce přemýšlet, moje přemýšlení ale netrvá dlouho protože přikývnu ,,Tak pojď sweetie" Táhne mě plným parketem a barem ven, ještě než opouštíme parket se otáčím na Karla a Dana kteří mi ukážou palec nahoru proto se jen usměji a nechávám se táhnout ven. ,,Vidíš ty hvězdy?" Zeptá se mě Tom a dává mi ruku okolo ramen ,,Mhm" Přikývnu a podávám mu brko ,,Svítí že?" Optá se mě znovu Tom a lépe si mě chytne ,,Ano lehce září" Přikývnu nechápavě a pohlednu na něj ,,Já je vidím, ale nesvítí mi. Víš proč?" Potáhne si z ubaleného brka které přiloží k mým úst ,,Nevím" Vložím tyčinku do úst která její zadní část lehce pohořívá ,,Protože si vedle mě, na to ty hvězdy nemají" Zašeptá do temné a tiché noci ,,To je-"  Nedořeknu to protože mi Tom proloží brko zase k úst. Ničila jsem se, ničil ses. Ničila jsme se ale víš co? Ničily jsme se spolu navzájem, aspoň něco jsme měli spolu stejné.

Tom mi otevře od jeho bytu kde mě pustí dovnitř jako první ,,Myslíš si že si dokážeš promluvit?" Zeptá se mě Tomáš když mi sundavá podpatky ,,Dokážu" Přikývnu a lépe se ho chytnu kvůli mé rovnováhy ,,To ty si mi chtěl sundat podpatky" Dovedu ho do děje  jen se zasměje a koukne na mě ,,Tak pojď si sednout princezno" Chytne mě za ruku a táhne mě do obýváku který je moderně vybavený, na velké zdi se promítá velká televize a po obouch stranách jsou dané obrazy, pod televizi se nachází malý dřevěný stoleček který nese černou barvu. Na pravé straně se vyskytují velké skleněné dveře které vedou na balkon, u skleněných dveří se nachází dva velká okna. Gauč se nachází uprostřed místnosti jeho barva je černobílá, jak je u Tomáše zvyklá.- ,,Lail?" Promluví na mě Tom který mi také i sáhne na rameno ,,Ano?" Zeptám se ho s úsměvem na tváři ,,V pořádku?" Zeptá se mě teď on a pohladí mě po odhaleném stehnu ,,Ano jen jsem přemýšlela" Opřu si loket o opěradlo gauče na dlaň si opřu hřbet hlavy, prsty mi přijedou sametově hnědé vlasy které jsou stejné barvy jak mé oči. ,,Lailo co ke mně cítíš?" Zeptá se mě popravdě Tom který mi krouží bříškem prstu po stehnu ,,C- Já- Co?'' Koktám nesmysly a u toho mi koukám zpříma do očích ,,Promiň měl jsem se zeptat jinak.. Co ke mně cítíš? Jak se se mnou cítíš?" Ptá se mě a u toho mi druhou rukou hladí mojí ruku v klíně ,,Cítím se s tebou.. Fajn, nádherně, úžasně. Když jsem s tebou tak cítím jako kdybych byla ta vynikající, ta jediná pro tebe. Jeden den spolu zažíváme krásnou euforii, druhý den si pak táhneš do studia manekýny. Nevím co si o tom myslet" Zašeptám a propletu si s ním prsty, jeho pohled se změní na smutek. ,,Ale vím jedno" Zašeptám a skousnu si ret následně se kouknu do levá, nebo-li na obraz který dostal od nadaného fanouška. Na obrazu jsem já s Tomem který mě drží okolo ramen, fotíme se v zrcadle které se nachází v kanclu. Oba se na fotce usmívame, na originální fotce já v povzdálí Yzo který vyplazuje jazyk a ukáže fakáč. Fanoušek ale u malby Yza odstranil.. ,,Vím že tě miluji" Zbytečná slova do prázdna, i takové věci se stanou někdy. No ne?