Kapitola 1- Černo před očima

1 0 0
                                    

Za časného rána, mě probudila husí kůže po celém těle, zapomněla jsem přes noc zavřít okno. Hodiny ukazovali 5 hodin, bylo vážně brzo. Sedla jsem si na postel a podívala se přes okno ven. Venku bylo mrazivé počasí, na našem statku byl klid. Odhodila jsem peřinu. vstala a šla jsem do kuchyně. U stolu seděl můj otec. Od mých pěti let bydlím jen s ním, máma nás opustila, vlastně jsem jí od té doby neviděla. Znám jí jen z fotek, nepamatuji si na ni. "Dobré ráno" řekl otec a usmál se."Dobré" unaveně jsem zachraptěla a promnula si ruce. Udělala jsem si čaj a odnesla ho do pokoje. Pak už jsem jen hodila poslední sešity do tašky a odešla do školy.
Před domem na mě čekala kamarádka, cestou se mi motala hlava, začala jsem vidět černé fleky. Za zatáčkou vylezla hnědá zastaralá střecha školy. Čím déle jsem se na ní dívala, tím větší fleky jsem viděla. Pak se mi zatmělo úplně, podlamovala se mi kolena,
začala se mi motat hlava. Opřela jsem se rychle o kamarádku."Julie!" řvala na mě kamarádka, její slova byla poslední věc, co jsem vnímala.

ScarsKde žijí příběhy. Začni objevovat