Právě jdu ze školy domů.
Je pátek díky bohu a to že je pátek znamená jen jedno že můžu konečně zase bejt s bráchou a se všema dalšíma který mám ráda a nemusim bejt doma s mym fotrem.
Něco vám o mně řeknu aby jste to vše pochopily.
Jmenuju se Kristýna Chrástecká bydlim v Pardubicích mám bráchu Radka. Dost pro mě brácha znamená stejně jako jeho kámoši třeba Kuba a tak ale to je teď jedno.
Je mi 16 ale za nějaký 3 měsíce mi bude 17.
Žiju s tátou bohužel je to jen debil kterej mě buď jen mlatí a nebo na mě řve. Jeho práce je pro něj důležitější než všechno ostatní žiju s ním sama už 3 roky máma bohužel umřela měla rakovinu moje máma byla skvělá máma zároveň to byla moje nejlepší kamarádku se vším jsem se jí svěřovala a ona mi vždy se vším pomohla sice už to jsou 3 roky co tu neni ale furt mi chybí stejně.
Brácha ani nikdo ostatní neví že mě táta mlátí brácha tak max ví že táta je hroznej a že jeho práce je pro něj důležitější táta mi říká že můžu za Radkem chodit jen pod podmínkou že mu nic neřeknu o tom co se děje u nás doma protože by to samozdřejmě Radek řešil.
Takže vždy si to zakrívám mejkapem nebo nosím oblečení který mi to prostě zakryje. Naštěstí je teď listopad takže nebude nějak divný že nosim takový oblečení.
Už jsem došla před náš barák.
Odemkla jsem hned jsem se podívala jestli tam má táta boty abych věděla jestli je doma.
Kurva má je tu no budu doufat že nebude nějak extra nepříjemnej nemám na to dneska fakt náladu.
Šla jsem do obývaku ho pozdravit protože by pak zas píčoval že jsem ho nepozdravila.
"Čau" řekla jsem
"Nazdar" řekl nepříjemně
"Jdu si sbalit věci a jdu k Radkovi"
"Hm si běž" podíval se na mě nepříjemně.
Jen jsem se otočila a šla nahoru do svýho pokoje.
Sbalila jsem si tam všechny potřebný věci měla jsem to do pěti minut hotovo.
Když jsem si kontrolovala jestli mám vše tak mi zavolal Radek.
"Ahoj Radku" řekla jsem
"Čau heleď tak už čekám před barákem"
"Jo okey už jdu"
"Ok" típl hovor.
Vzala jsem si batoh a šla dolu.
Obula jsem se.
"Jedu zdar" zakřičela jsem na tátu
"No čau" odpověděl
Vyšla jsem z baráku a už jsem tam viděla Radkovo auto.
"Ahooj" řekl a vystoupil z auta
"Ahoj brácha" obejmula jsem ho
"Tak jedem jo?" Odtrhl se z našeho objetí a podíval se na mě
"Jojo" odpověděla jsem.
Do půl hodiny jsme byli na místě zastavily jsme před studiem kluků a vystoupily.
Extrémně se těšim na všechny kluky dalo by se říct že jsou moje rodina nebo aspoň já je tak beru.
"Kdo je tam vše je z kluků?" Zeptala jsem se Radka
"No pokuď vim dobře teď by tam měl bejt jen Jakub ale mají přijít i ostatní" odpověděl mi Radek.
Vyšli jsme schody.
Radek vešel do studia první já hned za nim.
Jakub tam seděl na židli
"Ahoj Jakube" usmála jsem se a šla hned za ním ho obejmout
"No ahoj Týnko" zvedl se ze židle...
Mám tu první kapitolu tohoto nového příběhu vůbec netušim jestli to bude mít úspěch ale budu doufat že aspoň trochu jo❤
