Rodina navždy

|14|

|Z POHLEDU VALERIE|
Běžela jsem do horního patra přímo do pokoje Martina
Za tu chvíli co tady bydlím jsem zjistila že je Martin pěkný prase a neumí si po sobě uklidit věci

Takže jsem marně hledala svoji tašku mezi jeho věcmi
,,kurva kde je?" Řekla jsme si v duchu a nechápavě koukala na nepořádek přede mnou

V tu chvíli do pokoje vešel Martin a usmíval se od ucha k uchu
,,hledáš tašku?" Zeptal se pobaveně
,,ano kde je?" Odpověděla jsem též se smíchem
,,když ji nevidíš ty myslíš si že uvidím já?" Zeptal se a snažil se vypadat vážně ale nevydržel to a začal se smát na celé kolo
,,mas tady neuvěřitelný nepořádek se nedivím že nemůžeš nikdy nic najít" Okřikla jsem ho se smíchem Martin na to nic neřekl a začal se smát taky a následně mi začal pomáhat s hledáním

,,konečně!" Křikli jsme oba dva naráz a u toho se začali smát
,,pomůžu ti kde mas věci?" Zeptal se martin
,,některé u tebe a některé zase u Davida" řekla jsem
,,tak já najdu ty které máš tady a ty běž k Davidovi" sdělil mi svůj plán Martin a já jenom kývnula hlavou na souhlas

Odešla jsem z jeho pokoje přímo k Davidovi tak nějak jsme tušila že bude v dolním patře tak jsem bez klepáni vešla dovnitř

Otevřela jsem dveře a zůstala jsem stát jako opařená
Měla jsem možnost vidět nahého Davida ale nebylo to co jsem chtěla úplně vidět

,,Valerie!" Křikl David a následně si přes sebe hodil deku která se válela na jeho neustálené posteli
- no jo brachové oba dva stejný pomyslela jsem si a zakryla si oči aby se mohl David obléct

,,promiň myslela jsem že budeš dole" otočila jsem se zády a koukala na zavřené dveře
,,v pohodě nemohla si to vědět" odpověděl David

Ještě nějakou dobu jsem byla k němu otočená zády a jediný co mi zbývalo je koukat na jeho dveře

,,můžeš" řekl David a já se otočila
,,konečně" řekla jsem pobaveně
,,jak konečně?" Zeptal se David zmateně a zároveň se začal usmívat
,,no trvalo ti to" pardon musela jsem si do něho ze srandy rýpnout
,,ty potvoro jedna!" Křikla David hned me vzal do náruče položila na postel s začal me lechtat
,,Davide nech toho!!" Křikla jsem přes celý pokoj
,,odvolej to jinak toho nenechám" řekl David a čekal na odpověď a u toho mě pořad lechtal
,,dobře odvolávám! Ale už toho nech" vzdala jsem se poměrně rychle ale nikomu není příjemný když tě lechtá někdo jako David
,,hodná" odpověděl David s následně přestal

Rychle jsem se zvedla z postele a začala hledat svoje věci které jsem tady ještě měla
,,no to nebudeš hledat úplně dlouho jako u mého mladšího bráchy" řekl pobaveně David
,,to mas asi pravdu ty tady mas mnohem lip uklizeno než Martin" řekla jsem

Po několika minutách hledání jsem svoje věci našla uklizené v jeho skříni
,,Davide? Proč jsou moje věci v tvojí skříni?" Optala jsem se ho a nahodila na něho nechápavý pohled
,,no když jsem byl jednou opilý, tak jsem měl fakt velkou chuť uklidit, nějaké věci a já, už mám něco uklizeného, tak jsem uklidit i ty tvoje" odpověděl David a sedl si přitom na postel
,,jo aha hele já, už půjdu si zabalit. Snad, už Martin tu tašku našel" řekla jsem pobaveně

Odešla jsem z Davidova pokoje a šla přímo k Martinovi

Vešla jsem k němu do pokoje a viděla jsem Martina, jak sedí u počítače a mluví k němu

,,jo chat! Tohle je Valerie" představil mě Martin a hned tam začali skákat červený srdíčka a věci typu ,,přeju Martine!", ,,jste spolu roztomilý", ,,slusi vám to"

,,ahoj" pozdravila jsem se a všichni mě začali zdravit taky bylo to milé
,,jdu si dobalit" špitla jsem mu do ucha a on kývnul a usmál se na mě

Odešla jsem na druhou část jeho pokoje a začali si balit své věci do tašky, kterou Martin našel a položil mi ji k jeho postele

-❤️