OSOBNÍ DÉMONI

PŘELUD

Chtěl bych dodat, že tento příběh vznikl 23.května 2022 a to na téma sen a NENÍ založen na mém skutečném snu, zdají se mi šílenější věci, než je toto xd

          Vznášela se nade mnou. Byla krásná. Víla v okovech, co se dožadovala mé pomoci. Sledovala jsem ji s lehce otevřenou pusou. Její plavé dlouhé vlasy jí splývali přes ramena. Zakrývali její ňadra . 

          Konečky jejích vlasů mne lechtali na nose a tvářích.

          Snažila se vytrhnout řetězy ze stropu. Zoufale se na mě dívala. 

          Když opadl prvotní šok, že je v mém pokoji krátce po půlnoci krásná žena, co je přivázaná na mou postelí, jsem natáhl ruku a prsty se dotkl jejích kotníků. Ucukla. Začala jsem povolovat řetězy, které ji pevně držely. Nešlo to tak těžce, jak jsem si představovala. Vlastně to šlo až moc jednoduše. 

          O chvíli později jsem ji držela v náručí a pokládala na postel. Pod mými doteky se cítila nesvá. Odtahovala se ode mě.

          Šla jsem se podívat na svou sbírku triček. Jedno z nich jsem vybrala. Přeci jen nebylo by úplně vhodné, aby mi po baráku běhala nahá žena.

          Podala jsem ji tričko. Ona chvíli váhala, ale po chvíli si ho na sebe oblékla. Přinesla jsem ji cereálie, protože jsem nic jiného doma neměla, odpoledne se mi nechtělo jít nakupovat, a sklenici vody.

          Když se najedla a napila, tak se mi podívala hluboko do očí a já si byla naprosto jistá, že to není lidská bytost. Ohromně mě přitahovala. Přitáhla jsem si ji blíž k sobě a políbila ji. Nespolupracovala, ale ani se nesnažila vyprostit z mého sevření. 

          Otevřela jsem oči, ale to co jsem viděla mi vyrazilo dech. Pomněnkově modré oči se ji změnili na temně rudé. Vyplašeně jsem se odtáhla. Z rukou měla pařáty a z očí ji tekly zlaté slzy. Zlatavé vlasy se měnili na černé. Snažila jsem se utéct, ale ona mě chytila za ruku a zabořila mi do ní pařáty. Vykřikla jsem.

          Stáhla mě k sobě a začala ze mě strhávat oblečení. Bránila jsem se, ale nebylo mi to k ničemu platné. Rvala ze mě kusy kůže. Po chvíli jsem již nedokázala cítit bolest, jež mi způsobovala.

          Bezvládně jsem ležela na posteli. Ona právě zarývala jeden svůj pařát do mého prsa a druhou mi rvala orgány z břicha. Ztrácela jsem vědomí. 

           Cítila jsem jak se mi zakousla do krku a poté jen jemný polibek.

           Smrt se mnou tančila poslední tanec a mé srdce přestávalo pracovat. Vlastně jsem si vůbec nebyla jistá jestli nějaké mám.

          Otevřela jsem oči. Všude byla tma a já se nemohla hýbat. Když jsem se konečně rozkoukala. Pohlédla jsem na své digitální hodiny. 22.5. 0:07:56 ukazovali. Vyděsila jsem se. Pohlédla jsem na postel a viděla jsem tam spát sama sebe. Snažila jsem se odtud dostat, ale řetězy mě drželi pevně.

          Řetězy probudili mé spící já, co leželo na posteli. 

          Musela jsem opět zažívat tu scénu, ale tentokrát mé tělo cítilo nekonečný pocit euforie.

          Jsem monstrum a zabila jsem sama sebe. Sloužím Ďáblu a nikdy se nevykoupím, protože jsem roztrhala svou duši a s ní i všechny své vzpomínky z lidského života.

DOBROU NOC A SLADKÉ SNY, ANDÍLCI.

Váš Keisuke