Promnu si oči a zjistím že je 5:30 tak akorát abych stihla vše udělat. Položím své nohy na studenou zem a už vím jaký rituál musím zase provést abych mohla jít do školy. Pomalu otevřu dveře a potichu docupitám do koupelny aby mě nepotkal někdo z mích rodičů , kouknu se do zrcadla a pohled na moji tvář plnou modřin a prasklého rtu mě zneklidňuje , svléknu ze sebe pyžamo a moje tělo se začne třást v odrazu zrcadla . Osprchuji se a obléknu si černé džíny , bílé tričko a černou dlouhou mikinu sice vím že má být dnes až 22 stupňů ale nechci se vystavovat. Vlasy si nechám volně spadlé na zádech a na obličej si napatlám co nejvíce korektoru v různých odstínech , dám si řasenku a lesk na rty a jdu do svého pokoje pro věci a jdu do kuchyně . Táta s mamkou mě pozdraví a já si jdu připravit snídani . V 7:15 se vydám do školy a zastavím se jako vždy v kavárně pro kafe . Když vyjdu na velké parkoviště u školy a uvidím žáky , když se více rozhlednu uvidím u stromu vidět tu partu která na mě kouká. Zatají se mi dech , ruce se mi začnou klepat a obličej mi zbělá.
ČTEŠ
Nádech
Fantasy"Potřebuju se nadechnout " Jmenuji se Sofii je mi 18 let a chodím do druháku . Byla jsem usměvavá 16tiletá holčina který patřil svět a měla jsem spoustu snů , ve škole mi to šlo a chodila jsem ráda běhat. Ale teď je to vše na opak.