13.

38 1 0
                                    

,,Lou, vstávej" probouzel Hazz Louiho.

,,Mně se nechce" odmlouval Lou.

,,Notak zlato" přemlouval ho stále Hazzie.

,,Opravdu bych měl?" zeptal se ospale Lou a se zavřenýma očima se z boku převalil na záda.

,,Ano, měl" zasmál se Hazz.

,,Agh.. tak dobře" řekl Lou a s podrážděným pohledem se posadil, poté vstal z postele a šel se převléknout. Když už byli oba nachystaní vyrazit do školy, vyšli z domu, Harry zamlk a šli společně ruku v ruce na autobus. Po ani ne půl hodině už byli před školou a bez váhání vešli do budovy.

Po dvou hodinách:

,,Hazz?"

,,Ano?"

,,Nechtěl by jsi někam dneska jít?"

,,Moc rád, ale kam?"

,,Tak.. já nevím mohli bychom se jen tak projít a třeba si zajít i na kafe, co ty na to?"

,,To zní lákavě" usmál se na Loua jeho přítel. Lou se najednou zvedl z místa a rozešel se k chodbě.

,,Kam jdeš Lou?" zeptal se Hazz.

,,Jen si odskočím"

,,Dobře, promiň, já jen.. no to je jedno" uchechtl se Harry, jeho přítel se se sklopeným pohledem usmál a odešel na toalety. Nenapadlo by ho, koho tam potká..

,,Loui"

,,Proč mi neodepisuješ?" Lou stále mlčenlivě sledoval.

,,Lou.. chtěl jsem se ti omluvit za to co jsem udělal. Nebylo to správné a teď to vím, moc mě to mrzí a slibuju ti, že už se to nikdy nestane. Jako kompenzaci bych ti rád nabídl karafiáty, ty máš rád"

,,Dane.. já se na tebe nezlobím, ale mrzí mě to. Jsi můj nejlepší kamarád a  tohle nejlepší přátelé nedělají" sklopil pohled Lou.

,,Já vím Lou a taky toho lituju, nevím co to do mě vjelo. Jsi pro mě hodně vzácný a záleží mi na tobě, tohle jsi si nezasloužil. Chtěl bych vrátit čas"

,,Stalo se.." pronesl tiše Lou a Daniel jelikož byl od Louiho vzdálený pár centimetrů se k němu pomalu přiblížil a zmocnil se jeho rtů. Začal ho jemně líbat a lehce ho přitiskl na školní zeď. Lou se snažil něco udělat, ale byl v takovém šoku, že nevěděl co.

Harry začínal mít špatný pocit, následoval svojí intuici a šel se podívat na záchody za Louim. Když otevřel dveře, chtěl věřit tomu, že je to pouhý sen..

Harry se najednou rychlím krokem přiřítil k Danielovým zádům, následně na to ho od Louiho odtrhl a hodil na zem. Začal ho bít hlava nehlava, na jeho pěstí krev a Lou úplně vystrašený se ho snažil dostat k sobě.

,,Harry, prosím dost!" křikl Lou a táhl Harryho ke své hrudi.

,,Prosím Harry, nech toho!" křičel stále. Louimu se po chvíli povedlo dostat Harryho k sobě a hned na to ho objal kolem krku.

,,Je to dobrý zlato, slyšíš? Dobrý" schoval se mu Lou do hrudi. Hazz kolem Louiho obtočil ruce a díval se na zkrvavený obličej Daniela.

,,Ještě jednou se ho dotkneš a rozmlatim ti hlavu o umyvadlo! Opovaž se ho ještě někdy dotknout! Jestli se to ještě jednou stane, budeš litovat toho, že jsi se narodil!" řekl výhružně Harry. Daniel se na něj s naštvaností podíval a pronesl.

,,Na něčem jsme se domluvili Harolde! Nedělej, že ti na něm tak záleží! Všichni ví, že to jenom hraješ! Proč mu neřekneš co jsi si vymyslel a já to měl hrát s tebou?! Pochlub se mu a nezapomeň zmínit, kdo o něj opravdu stál!" řekl Daniel a odešel.

,,Harry o čem to mluví?" podíval se vyděšený Lou na Harryho.

,,Pojďme do třídy" řekl Hazz, aby se vyhl odpovědi.

,,Harry o čem to sakra mluvil?!" zakřičel na Harryho Lou, když šli chodbou do třídy.

,,Lou do toho ti nic není, jediné co potřebuješ vědět je, že ti už nic neudělá"

,,Harry říkals mi pravdu? Nebo je ještě něco v čem jsi mi lhal?"

,,Lou nic ti do toho není"

,,Harolde já s tebou nepromluvím do konce týdne jestli mi to neřekneš"

,,Po škole si o tom promluvíme" dokončil Harry konverzaci a vešli společně do třídy, po chvílí začalo zvonit.

Konec školy:

,,Harry, počkej na mě prosím před školou" poprosil Lou Harryho a Harry pouze přikývl.

,,Tyvole.." zašeptal si Harry když uviděl Daniela.

,,Ale ale, náš hrdina"

,,Hele, náš úchyl" pronesl Harry na oplátku Danielovi.

,,Harolde Harolde, jak hluboko jsi klesl.."

,,To mi říká ten co osahává svýho kamaráda a přítele jednoho kluka z dřívější party?"

,,Moc dobře víš jak to je a co bylo cílem, koneckonců jak už jsem zmiňoval, vymyslel jsi to ty"

,,Říkal jsem ti co se změnilo"

,,Harry to, ale nemění nic na našem plánu. Chci to dokončit a ty moc dobře víš, že jsem ho chtěl" Harry mlčel.

,,Nemáš k tomu co říct?"

,,Harry vzpomeň si na to co všechno jsi mu chtěl udělat, to to vážně zahodíš jenom kvůli tomu, že jste si párkrát zašukali?" Harry stále mlčel a přemýšlel nad slovy, které mu Daniel říkal.

,,Poniž ho Harry, udělej to. Odkopni ho. Vzpomeň si kolika holkám jsi to udělal, udělej mu to stejný Harry"

,,Já nemůžu"

,,Můžeš, nesmíš to všechno jenom tak zahodit"

,,Dane on si to nezaslouží a já ho miluju"

,,V tomhle city jdou můj milý stranou. Řekni mu to. Dneska. Jinak víš co se stane" Harry pouze sklopil pohled a začal si uvědomovat, jakou blbost to vlastně udělal.

,,Měj se Harry a dej mi vědět" rozloučil se Daniel.

,,Tak můžeme jít" řekl Lou, který vyšel asi po patnácti minutách.

********

,,Já Lou.. musím ti něco říct" řekl Hazz při jejich procházení.

,,Poslouchám tě"

,,Vím kolik jsem ti toho řekl, kolik jsem ti toho slíbil a říkal jsem, že tě budu chránit, ale já.. potřeboval bych se s tebou rozejít"

,,Harry? Jsi si jistý tím co říkáš?" řekl zaskočený Lou. Nevěděl jak reagovat.

,,Ano, jsem Lou.." řekl zklamaně, ale přesto chladně Hazz.

,,Harry řekni mi, že to tak nemyslíš" řekl Lou, kterému začaly stékat slzy.

,,Lou myslím, zapomeň na mě, zapomeň na všechno co jsme spolu prožili. Zapomeň na to, že jsme spolu kdy něco měli, zapomeň úplně každičkou věc, která ti mě může připomínat. Smaž si moje číslo a dělej, jako kdybych neexistoval" Lou se na něj tiše díval zatímco nechával stékat slzy po svých tvářích.

,,Je to tvoje poslední přání?"

,,Úplně poslední" řekl skoro až neslyšně Harry. Lou se rozeběhl s pláčem pryč a Harry se zničeně koukal jeho směrem. Vyčítal si úplně každičké slovo, které mu řekl. Litoval toho a rozhodně dlouho bude.

You are my habitKde žijí příběhy. Začni objevovat