Better with you

16

Justin

Doběhl jsem do patra, kde bydlí Hailey a hned začal zvonit na její byt. Trvalo to dost dlouho, kdy mi neotevírala a nic jsem neslyšel a dost jsem se bál. ,,Hailey, to jsem já Justin. Otevři mi prosím" řekl jsem a začal klepat.

Po chvilce konečně otevřela a já se na ní hned podíval. ,,Co se stalo? Vypadáš hrozně" šeptl jsem a chytil ji za obličej. Byla celá bledá a trochu se motala. ,,Není mi dobře, vůbec. Často zvracím a bolí mě hlava" vzlykla. ,,Hailey, co se stalo? A to jsi začala zvracet teď v noci? Ne dřív?" zavřel jsem za námi dveře a držel ji, aby se nesvalila na zem.

,,Troy mě... uhm ne, j-já spadla ze schodů" zašeptala a já zvedl obočí. ,,Jak se ti povedlo spadnout ze schodů? Byla jsi opilá?" ,,Ne, prostě jsem spadla" vyhrkla a otočila se a já hned vykulil oči. ,,Hailey proboha, vždyť ti tekla krev z hlavy" řekl jsem. ,,J-já asi potřebuji do nemocnice Justine" nahlas se rozbrečela.

,,Já tě do nemocnice samozřejmě vezmu, ale nejdřív mi řekni, co se sakra stalo a pak hned pojedeme. Proč jsi předtím řekla Troy?" ,,Nesmíš to v tý nemocnici říct, byla to nehoda, on to neudělal naschvál" zakňučela a chytila mě za ruce. ,,Hailey...on... on tě strčil ze schodů?" zašeptal jsem zděšeně.

,,Ne! On mě nestrčil! Hádali jsme se a on šel nahoru a já ho chytila, aby zase neodcházel a on se ohnal a tím jak se otočil tak mě omylem strčil a já spadla. On to neudělal naschvál, vím to" zavzlykala. ,,Bože můj" promnul jsem si obličej. ,,Justine, fakt to neudělal naschvál. Je to můj manžel, vím že by mi neublížil" vzlykla.

,,A kde ten tvůj povedenej manžel teď je?" zvedl jsem obočí. ,,Jel na festival do Francie" šeptla. ,,A to ti přijde normální Hailey? On ti ubližuje už jenom tím, že jsi zraněná, očividně tě nevzal do nemocnice a odjel si do Evropy!" vykřikl jsem. ,,Hailey, já nevím jestli na tohle mám. Proč jsi vlastně volala mně? Nic nejsme a najednou mi voláš v noci, že potřebuješ pomoc. A pak mi tu zase říkáš, že Troy je tvůj úžasný manžel, ale ten manžel tě doprdele opustil!" zařval jsem.

,,Promiň j-já, já hned potom co odjel tak jsem usnula a pak jsem se probudila na bolest hlavy a začala jsem zvracet. Nevím proč jsi mi do hlavy vpadnul hned ty. Prostě jsem ti začala volat tak se omlouvám" vydechla rozklepaně. Stál jsem a všechno si to přebíral v hlavě. Najednou sebou cukla, sedla si na zem ke koši na chodbě a začala zvracet.

,,Sakra" zavrčel jsem a hned si vyndal mobil. ,,Volám sanitku" řekl jsem rychle. ,,Ne ne ne Justine, nemůžeš volat sanitku" vyhrkla a utřela si pusu. ,,Proč ne?" rozhodil jsem rukama. ,,Vem mě do soukromý nemocnice, je asi dva kilometry od té normální. Naše soukromá doktorka tam není, ale jsou tam jiní, kterým můžeme věřit, že nic neřeknou bulváru" řekla. ,,To není normální, ale fajn, jak myslíš" zamumlal jsem. ,,Budeš ještě zvracet?" ,,Teď asi ne" vydechla a já se ji pomohl zvednout. Přehodil jsem přes ní bundu a pak jsme vyšli z bytu. Vzal jsem si ji do náruče a pak s ní seběhl schody.

Nastoupili jsme do mého auta a já se hned rozjel. Za takových 15 minut jsem dojel k soukromé nemocnici, oba jsme vystoupili a šli pomalu dovnitř. ,,Já už si to vyřídím" vydechla a šla k recepci. Postavil jsem se na stranu a promnul si obličej. Bože, chce se mi spát. Ještě, že mám zítra volno. Vlastně dnes.

Najednou k Hailey přišla nějaká doktorka a vedla ji pryč. ,,Hailey..." ozval jsem se. ,,Klidně jeď domů, já si pak zavolám taxík. Děkuji Justine za všechno" pousmála se a pak šla s doktorkou pryč. Povzdechl jsem si a sedl si na židli. Nikam nejdu, když už jsem tady tak nepojedu domů. Počkám na ní.

***********

,,Justine" probudil mě tichý hlas a hlazení po rameni. ,,Uhm..." rozespale jsem zabručel. ,,Justine, vstávej" vydechla a já rychle otevřel oči. ,,Hailey, bože, já tady usnul" zamumlal jsem. ,,Ty jsi tu celé ty dvě hodiny čekal?" povzdechla si. ,,Dvě hodiny? No nedivím se, že jsem usnul" uchechtl jsem se a postavil se a ona mě hned objala. ,,Jsi úžasný" zašeptala a já se pousmál a pohladil ji po zádech.