Byl rok 1970. Já pracoval na letišti a neměl to lehký.
Večer jsem šel do baru na mojí oblíbenou kapelu Smile. Když jsem dorazil do baru, tak jsem se na ně tak divně a zároveň šťastně podíval, jakoby se dnes něco stalo. Což stalo. Když měli přestávku, tak sem šel za nima.. když jsem šel tak jsem uviděl snad tu nejkrásnější dívku v mém životě. Jmenovala se Mary Austin. Věděl sem, že je to láska mého života.. Podíval sem se na ní a rozhlídl se na její překrásný kabát. V tom se mně zeptala "Potřebuješ něco?" Odpověděl sem "Promiň, jenom sem hledal kapelu.." odpověděla "Bývají venku"
Poděkoval sem a pak jsem odcházel. Než jsem odešel, řekl jsem jí "Máš fajn kabát"
Náhle její kamarádka odpověděla "Je z BIBA, pracuje tam" v tom Mary odpověděla "Fakt díky" usmála se a já taky.. Potom sem odešel za kapelou.. Slyšel jsem jak si Brian říkal "Má pravdu, naše show nestála za nic" V tom Roger odpověděl "Byla tam možnost pro zlepšení no.." V tu chvíli sem přišel a povídám "Mně se to líbilo.." Odpověděli "Děkujeme" V tom sem odpověděl "Už dlouho vás sleduju, vy jste Smile.. Úsměv.. To se hodí na budoucího zubaře" podíval jsem se na Rogera, pak jsem se zeptal Briana "A ty jsi astrofyzik že jo?" Odkývl že ano, "Ty jsi ten chytrej" Brian řekl "Jo, už to tak bude" V tom sem odpověděl "Studuju návrhářství, a píšu písničky, pokud by vás zajímali.. Jen tak pro zábavu" V tom Roger řekl že potřebujou novýho zpěváka. Odpověděl jsem "Co třeba mně?" Roger se na mně divně koukl a povídá "S těma zubama těžko.." zasmál se a já jen zklamaně uhnul pohledem.. Potom sem odkývl že to chápu, chystal sem se odejít ale než jsem odešel, zastavil jsem a začal jsem zpívat jejich písničku "I know what I am doing, I got a feeling, I should be doing alright" Potom začali zpívat semnou "Doing alright" zasmáli jsme se, řekl jsem jim "Narostli mi čtyři řezáky navíc, víc místa v puse znamená větší rozsah.. Vaší nabídku zvážím" V tom se mně Brian zeptal "Umíš na Basovku?" Když jsem odcházel, řekl že ne.. Druhý den jsem šel do BIBA za Mary, vybral jsem si tam první oblečení na svojí první show.. Když bylo po show.. Tak byl rok 1971.. Měli jsme pár spolupracovníků a hlavní co se o nás staral byl Paul Prenter.. a já se rozhodl že nahrajeme album.. Prodali jsme dodávku a dostali jsme víc jak 10 000$ (Možná) Roger s toho byl úplně jinde.. Odpověděl jsem "Dnes budeme nahrávat album! Jdeme!" Nahrávali jsme album až do večera.. Když jsem byl s Mary.. Říkal jsem jí že se s ní cítím odvážnější.. Potom sem jí řekl ať se nehýbá.. Vytáhl jsem překrásný diamantový prsten a požádal jí o ruku.. V tu chvíli když si ho dala na prst, přišel Roger, Brian a John (nový člen). Ptali se mně proč mám vyvěšený telefon.. Zeptal sem se co se děje.. Brian odpověděl "Kdyby si neměl vyvěšený telefon tak to víš".. Smál sem se do tý doby dokud Roger nevytáhl skleničky a víno.. Brian řekl "To album se nám tak trochu povedlo" V tom Roger odpověděl "Trochu? Sjednají nám šnůru po Americe! To album dobilo Americký žebříčky!" V tom jsem měl neuvěřitelnou radost a všichni jsme zasmáli.. Potom jsme cestovali po světě.. Kolem roku 1975 jsem složil písničku pro Mary (Love Of My Life) Jeden večer jsem zapnul televizi a koukal s Mary na můj concert na kterým jsem zpíval písničku pro Mary.. Řekl jsem "Ten večer co jsem tam byl, jsem si myslel že nerozumí jedinýmu slovu co říkám.." A potom jsem řekl "A potom.. Všichni zpívali.." Potom se mně zeptala "Freddie děje se něco? Poslední dobou se něco děje.. Řekni mi to" Koukal jsem se chvíli jinam a přemýšlel jestli jí mám říct pravdu.. Řekl jsem "Dlouho jsem o tom přemýšlel.. Myslím že jsem Bisexual.." Odpověděla "Freddie ty jsi Gay.." Koukl jsem se na ní a Mary na mně.. Oba jsem se na sebe dívali zklamaně a potom jsem uhnul pohledem.. Mary šla k oknu a řekla "Chvíli už to vím jenom sem ti to nechtěla dávat za vinu.." Potom když jsem viděl jak šla k oknu a chtěla si sundat prstýnek.. Běžel jsem k ní a řekl jsem "Ne.. Nesundavej ho.. Prosím nesundavej ho, slíbila si že ho nesundáš.." Zeptala se mně "Co o de mně chceš.." Odpověděl jsem "Skoro všechno.. chci tě ve svém životě.." Řekla mi že to teď budu mít hodně těžký.. potom odešla..---
Rok 1980
Koupil jsem si nový dům a pozval Rogera na návštěvu.. Byl jsem v tu dobu ostříhaný na krátko, zeptal jsem se co na to říká.. Odpověděl "Víc teploušský?" zasmál jsem se a odpověděl "Ne ty vlasy ale ten barák! Není úžasnej? Mary už se nastěhovala vedle takže může navštěvovat mně i kočky"
Byl rád že jsem byl šťastný.. Večer jsem zavolal Mary jestli nepřijde na skleničku.. odmítla takže jsem uspořádal párty v mém domě.. Po párty jsem potkal muže jménem Jim Hutton.. dovolil jsem si na něj ale pak se mu omluvil.. Chvilku jsme si povídali do tý doby dokud mně nepolíbil.. pak odešel... druhý den jsem šel do studia Za Rogerem, Brianem a Johnem.. Omluvil jsem se jim za to jak jsem se choval na tý párty.. John řekl "Už zase?" Omluvil jsem se podruhý... Když už jsem tam byl tak se mně Brian zeptal jestli nechci udělat písničku kde by celý concert opakoval po nás... Řekl jsem že to je úžasný nápad.. Byla to písnička "We Will Rock You" Když bylo po concertu tak jsem šel za Mary ale
zjistil jsem že si našla přítele.. Potom za mnou přišel Paul Prenter.. Zrovna jsme jeli autem a jeden z našich spolupracovníků mi nabídl hodně peněz za to abych rozpustil kapelu.. Strašně jsem se naštval tak dostal padáka.. Další den jsme šli do studia a pohádali jsme se o tom že nerozhoduju za celou kapelu a že bych se měl sklidnit.. což se mi nelíbilo ale i tak jsem to respektoval.. Když hádka přestala, tak John mi řekl že vymyslel novou písničku.. (Another One Bites The Dust)... Když jsme tu písničku nahrávali tak jsem ve studiu zakašlal do kapesníku a vykašlal jsem kapky krve.. Věděl jsem že to je začátek AIDS... Když jsme měli po dalším concertu kde jsme zpívali nový písně, po concertu jsem se pohádal s kapelou a odjel jsem do Mnichova.. Jednu tu noc ke mně Mary přijela mezitím co jsem se ve spánku utápěl v kašli a bolestech.. Zaklepala na okno celá promočená. Usmála se a já taky když jsme se viděli. Pustil jsem jí dovnitř, v tu chvíli jsem jí přemlouval aby zůstala ale potom řekla “Freddie nemůžu zůstat„ “Ale ovšem že můžeš potřebuju tě !„ Potom mi chladným hlasem řekla "Freddie jsem těhotná. „ Projevil se ve mně vztek ale uvědomil jsem si že do toho nemám co mluvit. Mary naštvaně a smutně odešla mezitím co přišel Paul. Když jsem za Mary běžel tak mně Paul chtěl zastavit jako kdyby Mary řekl něco co nechci vědět... Když seděla v taxíku celá mokrá od deště, vše mi vysvětlila. Řekla mi o Live Aid (koncert pro Afriku) o kterým mi Paul neřekl protože nechtěl abychom tam s Queen hráli. Naštval jsem se ještě víc když mi všechno vysvětlila a odjela.. Zeptal jsem se naštvaným hlasem Paula “Proč si mi neřekl o Live Aid?„ Slyšel jsem samé výmluvy a vše házel na mně. Potom jsem bez věcí v tu chvíli po hádce s Paulem v tom mrazivěm dešti odešel a když jsem dorazil domů, v televizi byli zprávy kde byl Paul a vymýšlel si na mně hnusné a podvodnické výmluvy. Potom jsem si uvědomil co jsem způsobil a zavolal jsem kapele abychom se sešli a řekl sem jim vše a že se moc omlouvám.. Pochopili to a připravovali jsme se na Live Aid. Ve studiu kde jsme zpívali a hráli jsem se rozhodl jim říct o mé nevyléčitelné nemoci. “Kluci, máte chvilku?„ John: “Jasně Freddie, o co jde?„ “Já to mám„ J: “A co máš?„ "Aids.." Všichni se na mě koukali tak smutně a řekli "Freddie, to nám je moc líto" Viděl jsem jak se snažili nebrečet ale John v tom selhal."Chtěl jsem vám to říct už předtím ale řekl jsem si že je to pitomost.. Takže to nikomu neříkejte prosím.. A na ten koncert jim půjdeme udělat díru do střechy.." V tom Brian řekl "jenom že Wembley nemá střechu" Zasmáli jsme se a řekl jsem "Tak uděláme díru do oblak !" v tu chvíli jsme se obejmuli a odešli.. V den koncertu jsem si v koupelně procvičoval svůj hlas a potom odjel na koncert. Po Davidovi Bowiem jsme byli my.. Byli jsme tak nervózní ale zvládli jsme to. Zahráli jsme 6 nebo 5 písniček a pak jsme odešli. Byli jsme tak pyšní.. V roce 1986 byl můj poslední koncert.. Potom jsem žil šťastný život s Jimem Huttonem až do konce mého života.