Wretched And Divine [BVB FanFiction]

Těžký život a nákupy

Vyběhla jsem za Am, div jsem nezakopla o našeho psa Bennyho. Pozbírala jsem se země a šla za Am, která se mi jako vždy smála. Praštila jsem ji do ramena a napsala mamce smsku, že budu s Amandou. Čekala jsem odpověď něco jako: Nikam nejdeš! Ale stejně mi to bylo jedno. Od chvile, co mi máma oznámila, že mě vezme na psychiatrii kvůli mojí agresivitě, spolu máme nehezkej vztah. Zavrtěla jsem hlavou a dál poslouchala Amandu.

--Flashback:

Máma: Jakto, že jsi mi neřekla že jsi dala Jane facku?!
Já: Mami to nebyla facka! Žádnou facku jsem jí nedala!
Máma: A proto mi James říkal, že když se tě na to ptal, nepopřela jsi mu to!
Já: Děkuju že mi věříš.
Máma: Lexx přehnala jsi to. Víš to moc dobře. A vzhledem k tomu, že já byla taky taková, si někam zajdeme. Aby sis popovídala. Přijde ti to jako rozumné řešení?
Já: I kdyby ne, stejně si mě tam dotáhla.. Tak na co je můj názor.

Konec flashbacku--

,,Kam chceš jít jako první?" zeptala se mě Am. ,,Costa Coffee" vyjekla jsem jako malá a utíkala do své oblíbené kavárny. Když už jsem tam skoro byla, jako by mi někdo přikoval nohy k podlaze. U pokladny stál Andy. Ano, ten Andy! A díval se na mě. Doslova mě hltal pohledem! Byla jsem, jak by řekla Am, rudá až na prdeli.
S Andym jsem chodila do kroužku zpívání když jsem byla malá. Zpívali jsme spolu několik písniček když nám bylo takovejch 11. A pak se to jednou všechno pokazilo, on se odstěhoval a já už ho nikdy neviděla. Pak jsem slyšela jeho hlas v rádiu a hned věděla že je to on. Můj bývalý nejlepší kamarád. V tu dobu jsem byla malá, roztomilá, hubeňounká, 9ti léta holčička s dlouhými hnědými vlásky a brýlemi. A teď? Hnědé vlasy nahradila fialová, brýle čočky, hubeňounká už fakt nejsem a malá taky ne.
Andy si vzal svoje kafe a šel směrem ke mě. Stiskla jsem Am ruku. Dokonce tak silně, že sykla bolestí. Pomalu se přibližoval a skenoval si mě těma křišťálově modrýma očima.
Zachvátila mě panika.

Andy:
Kupoval jsem si Latté, když v tom jsem za sebou uslyšel piskot. Nějaká holka běžela ke mě, ale jakmile zaznamenala můj pohled, okamžitě zastavila. Musel jsem se pousmát. Byla tak roztomilá. Někoho mi strašně moc připomínala ale nemohl jsem ji k nikomu přiřadit. A pak mi to docvaklo! Bože tohle je přece moje malá Lexxie! Z ní teda vyrostla kočka! Šel jsem ji pozdravit. Byla vždycky tak krásně stydlivá. Přišel jsem k ní a nějaké její kamarádce (která by taky teda stála za hřích), pozdravil je a podíval se do Lexxiných modrých očí. Nebyly jako moje. Byly něčím zvláštní. Mohl bych do nich koukat věky. Lexx rychle uhla pohledem. ,,Ahoj Lexxie! Co ty tady?" zeptal jsem se a přemýšlel, jestli ji mám obejmout. ,,Šly jsme s Am nakupovat. A co ty tu?" řekla stydlivě. ,,Čekám tu na kamaráda. A vzhledem k tomu, že má už 20 minut zpoždění, rozmýšlím, jestli mám jít domů nebo tu ještě tvrdnout." ,,Tak pojď s náma! Aspoň pokecáme když jsme se tak dlouho neviděli!" řekla a v očích se jí zajiskřilo. ,,Jestli to Am nebude vadit?" podíval jsem se na modrovlásku vedle ní. Ta jen zakývala hlavou, že nevadí. ,,Tak teda jo" zajásal jsem a vydali jsme se vstříc obchodům.

Bacha bacha!
Jsem tu s další částí! Tentokrát trochu delší. Dlouho jsem nevěděla kdy přidat další část, ale psala jsem si s Mia_Moon a díky ní je už dneska :D Děkujte jí, jinak bych snad přidala část až o víkendu! Náš milovaný Andy se přiřítil do story jako velká voda a už si získává srdce :D Jinak na obrázku máte Alexandru (Lexxie).❤

Další část nečekejte za dlouho! Mám teď nápad na další :D
Páček!
~Nikitt❤