Zkontroloval jsem na mém telefonu čas a pomalu se vydal na parkoviště před letištěm, kde už na mě měla čekat moje matka.
Neviděli jsme se tři roky, takže jsem se celkem těšil. Sice jsem nevěděl co mám čekat, jelikož jsem s mou matkou kontakt neměl a ani jsem po tom nijak netoužil, nevěděl jsem proč. Prý si našla přítele, který má shodou okolností syna v mém věku.
Rozhlédl jsem se po parkovišti, když v tom se ke mě rozeběhla jakási žena. Po chvilce se na mé tváři vytvořil úsměv.. Byla to má matka. Pomalým krokem jsem přišel k ní a pevně ji obejmul.
"Jimine! Chyběl jsi mi!„
"Ty mě taky mami.„
Zamumlal jsem a odtáhl se.
"Určitě jsi unavený.. doma jsem ti připravila pokoj! Budeš ho ale muset sdílet se svým nevlastním bratrem, doufám že ti to nevadí !„
Zasmála se a vzala mi z rukou můj kufr, dala ho do auta a pobídla mě, abych si sedl.
Sdílet pokoj s mým nevlastním bratrem? Nemám s tím takový problém, pokud bude slušný a vychovaný. Ne že bych si potrpil na bůhvíjaká slušná gesta, ale kapku slušného vychování bych uvítal.
Po cestě jsme si povídali a smáli se. Vážně jsme měli toho tolik, co si říct a jedna jízda autem nestačila. Po nějaké době jsme přijeli na místo, které teď bude můj domov. Vystoupili jsme z auta a já si vzal svůj kufr, přeci se s tím nebude moje mamka tahat ne..?
Usmál jsem se a následoval mou matku dovnitř. Byl to velice pěkný dům a já jsem byl rád že jsem sem přijel. Byla to sice změna, ale stála za to.
Bylo pozdě v noci, takže jsme se mlčky odebrali do druhého patra, kde mi matka ukázala můj pokoj. Řekli jsme si dobrou noc a já vklouzl do mého nového pokoje. Sedl jsem si na prázdnou postel a podíval se na druhou stranu místnosti, kde byla druhá postel. Ležel na ní jakýsi chlapec a spal. Pomalu jsem vstal a vydal se k druhé posteli. Prohlédl jsem si ho, byl velice krásný. Černé kadeře mu padaly do obličeje a on spokojeně spal. Chvíli jsem si ho prohlížel, ale poté co jsem usoudil, že už začínám být divný, jsem se přemístil do mé postele a následně usnul.
Jungkook.... líbí se mi jeho jméno..
