Odjezd

1.5K 97 2
                                    

Ráno
Probudila jsem se a vzpomněla si,že Ricardo dnes odjíždí. Rychle jsem vyletěla z postele. „Kam míříš princezno" zastavil mě Max.
Rozhodně jsem mu nechtěla říkat, že letím,no letím do kuchyně. Možná že by ho naštvalo,že mě zajímá Ricardo. „Mám hlad a proto jdu do kuchyně" vymluvila jsem se a protáhla jsem přes jeho objetí.
Letěla jsem do kuchyně a modlila jsem se aby Ricardo ještě neodjel. Ke konci,jsem spomalila krok,aby si někdo nemyslel,že jsem nevím co. Usmála jsem se,sedla jsem si za holkama,se kterýma jsem se dlouho neviděla. Všechny jsme se poobímaly. „Holky,neviděli jste Ricarda?" Optala jsem se jich. „Proč tě zase zajímá Ric?" zeptala se nechápavě Megan. „Neřešte" odpověděla jsem zamýšlivým hlasem. „No jasně,to jsem si mohla myslet, jsi tajemná jak kostelní myš! Dřív jsi nám říkala každou kravinu, a teď? Řekneš sotva půl slova." Měla proslov Megan. Beze slova jsem vstala a šla zpátky nahoru. Díky Bohu jsem nepotkala Maxe. Vážně nevím co bych mu řekla. Když jsem došlapávala poslední schod a byla zamyšlena proč se holky takhle chovaj. Potkala jsem Ricarda,měl v ruce pár tašek. „Uhni" zdůraznil. Docela ho chápu, je naštvaný, jak na ně tak na mě. Asi bych udělala to co on.Možná. Uhnula jsem a po pár vteřinách se vydala znovu do kuchyně. Docela jsem překvapená,že mě až tak zajímá. No. „Kam si myslíš,že jedeš?" Zeptal se povýšeně Nike. „No o tom chci mluvit" řekl a posadil se vedle Megan. Byla jsem opřená o dveře a žárlivě pozorovala Megan a Rica jak se k sobě nechutně tulí. Protočím oči a dál věnuju pozornost jeho proslovu. „Odjíždím za Karin do Paříže" řekl. Ale při jméně Karin se na mě velkolepě podíval. Niku povolíš? Protože Karin něco zařizuje v Paříži a on jí jede pomoct. Nike nešťastně přikývl.
Megan políbil, zvedl se,. Nevěděla jsem zda mu mám něco říct nebo ho nechat odejít.
Udělala jsem to druhé,ale když zavíral dveře,vnikla jsem do nich. „Ricardo" řekla jsem zoufale. Ricardo se na mě důvěřivě podíval a lehce se usmál. Co to do něj vjelo?
Byl,až moc milý. Nadzvihl obočí. Pochopila jsem to tak,že mě popídl ke slovu. „Měj se hezky" řekla jsem-(panebože co jsem to ťápla za krávinu)" upozornila jsem se v duchu.
„Ty taky" řekl a políbil mě. Tohle mi fakt chybělo! Ale jsem děvka! Když jsme se odtáhli,mrkl na mě a mizel v dáli. On mě momentálně udělal šťastnou.
Opřela jsem se o dveře a zkousla si ret.
„Copak,už tě to nebaví s Maxem? Že se olizuješ s ...." nedopověděl to šéf, protože se do našeho rozhovoru vmísil Max. Začalo mi být pěkné horko. „S kým se olizuješ?" řekl důrazně. „Ne,co jsi to slyšel miláčku" řekla jsem nervózně, a na podpatkách jsem se k němu donesla.
Když Max odešel,odchytl si mě Niké. „To bylo naposledy co jsem tě nepráskl, děvko!

Po dlouhè době nová část, přiznám se,že psaní nějakou dobu nebavilo, ale jsem zpět! :)

Sexy GirlsKde žijí příběhy. Začni objevovat