1.

62 2 2
                                    

Zvoní mi budík což znamená, že musím vstávat. Vstávání nenávidím od začátku školy, no nic. Vstala jsem a šla si ospale udělat ranní hygienu, takže jsem si vyčistila zuby a opláchla obličej. Když už jsem s tím byla hotová tak přišlo na řadu to nejhorší, česání vlasů a co si mám vzít na sebe, nejprve jsem si teda učesala ty moje hrozný vlasy a pak přišlo na řadu oblečení. Trvalo mi to půl hodiny ale nakonec jsem si vybrala toto.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když už jsem byla oblečená tak jsem si vzala jen kabelku a šla dolů, hodila jsem si svačinu a pití co mi připravila mamka do kabelky a potom jen klíče

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když už jsem byla oblečená tak jsem si vzala jen kabelku a šla dolů, hodila jsem si svačinu a pití co mi připravila mamka do kabelky a potom jen klíče. Nakonec jsem si šla nazout boty a vyrazila jsem na cestu do školy, po cestě jsem potkala mojí nejlepší kamarádku Áďu.

Zapomněla jsem vám říct něco o mně, takže jmenuji se Anna Parksová, je mi 16 let, občas maluji, zpívám si a někdy když je potřeba, což je skoro vždy tak natáčím klipy pro některé České rappery. Ráda chodím do klubů, chodím také na brigády. Teď něco o mé nej kámošce, takže jmenuje se Adéla Byersová, je jí 15 let. Občas hraje na kytaru a zpívá se mnou. A také chodí se mnou na brigády a do klubů. No a teď se vrátíme k příběhu.

S Áďou jsme si začali povídat a pak přišla otázka „No Ani, našla sis už kluka?" zeptala se mě Áďa „Ne, a ty?" „Taky ne, pořád čekám až se někdo najde. Ale tenhle pátek půjdeme do noche a někoho si najdeme." řekla mi „Noo víš Áďo, já nevím jestli tenhle pátek budu moct, máma si bere jednoho chlapa se kterým je tak půl roku určitě a taky se bude pít, hele ale já to zkusím nějak zařídit." řekla jsem jí na to „No to si teda zařídíš!!!" vyjekla po mně až jsem uskočila „Fajn, fajn, fajn, hlavně zachovej klid. Já to nějak zařídím." řekla jsem a pak jsme šli klidnou cestu až do školy, ve škole se nic zajímavého nedělo, první hodina utekla hrozně rychle, dokonce i přestávka.

Přichází druhá hodina a to hodina Matematiky, jak já matiku nenávidím. Zazvonilo a všichni si sedli na svá místa, učitelka kterou by jsme měli mít tak nepřišla, bylo to zvláštní, nakonec ale vešel někdo úplně jiný, vešel nějaký chlap, Nejspíš učitel že?😂 Byl pohledný, vypadal jako kdyby mu bylo 20. „Dobrý den žáci, jmenuji se Ondřej Stránský a budu váš nový učitel Matematiky." Nový učitel? Slyšela jsem dobře? Co se stalo s paní Rooseveltovou? Nebudu to řešit, teď zpět k učení. *Klepání na dveře* Ou, kdo to může klepat? „Vstupte." řekl učitel, do třídy vešel ředitel se dvěma novými studenty, my se automaticky zvedneme ze židle a říkáme „Dobrý den pane řediteli." pak se opět posadíme a jen čekáme co z něj vypadne.

Kamarádi nebo něco víc?Kde žijí příběhy. Začni objevovat