🧸🖤CRY BABY 🖤🧸

💚rande💙

Vyndal ruku a držel v ní překrásnou červenou růži.. ,,Ta je pro tebe" usmíval se, miluju jeho úsměv..

,,Děkuju" usmál jsem se a automaticky jsem se začervenal, už jste si hádám zvykli. Dal jsem růži do vázy a mohli jsme jít. Šli jsme po ulici byla naprostá tma, nikde nikdo... Na cestu nám svítili jen lampy, ale jak mile jsme vešli do lesa tak malé světlo, které bylo tak byl jen měsíc.

Svítící na černé obloze společně s hvězdami. Bál jsem se, nevím co mi může udělat, ale budu mu věřit. On takový není (snad 😉) slyšel jsem šumivé zvuky, vítr a i jak křupou větve. To je jako z hororu!

Chytil jsem Louise za ruku abych se aspoň trochu cítil v bezpečí. Slyšel jsem jak se Lou uchechtl ,,Bojíš se maličký?" Jak to řekl tak mi po celém těle projela husí kůže, polkl jsem ,,Ne.."

Bych se divil kdyby ti to sežral ty posero vůbec nevím kam mě vede, co se mnou udělá a hlavně jdeme ve tmě a je očividné že tu nejsme sami! Divíte se ,že jsem posranej až za ušima?!

Klid hysterko "Nemusíš se bát sem nikdo moc nechodí akort v noci, jsi se mnou nemůže se ti nic stát" klidným hlasem a s úsměvem na rtech mi řekl. V dáli jsem viděl siluetu nějakého posezení jak v lesích bývá.

Taky, že jo. Posadili jsme se a koukali na okolí. Už mi začala být zima Loui to poznal sundal si svou mikinu a nasadil mi ji.. myslel jsem si že nic víc neudělá, ale posadil si mě na klín a objal mě.

Bilo mi srdce tak, že by vyskočilo z hrudi. Třásli se mi ruce. Celkově jsem byl nervózní.. Když už jsem pomalu usínal tak byl čas jít domů. Cestou jsme si začali povídat a víc se poznávat.

Zjistil jsem o Louim hodně. Ani jsem se nenadál a už jsme byli u mého baráku... V tom všechna pohoda skončila, protože jsem si uvědomil jak jsem posraný a že to sám v noci nedám.

,,Lo-loui nezůstal bys přes noc u mě?" Zašeptal jsem ,,Jistě pokud si to přeješ" usmál jsem se a šli jsme dovnitř ,,Tak já si jdu pro deku hned jsem tu" řekl a než jsem nějak stihl zareagovat už byl s dekou zpátky.

,,Dobře tak dobrou Lou" řekl jsem zklesle. Lou šel ke mě blíž a dal mi pusu na tvář. Šel jsem celý rudý do pokoje když jsem došel ke dveřím a chtěl otevřít popadl mě strašný strach cítil jsem, že tam někdo je Lou už taky zhasl a já se ocitl v strašné tmě.

Panikařil jsem, jako bych nevěděl kde co je bál jsem se podívat za sebe nebo vůbec jít do pokoje, nemohl jsem se pohnout úplně jsem zkameněl. Začali mi téct slzy až jsem zvlykl.

Slyšel jsem jak jde někdo po schodech bál jsem se podíval jsem se za sebe a viděl siluetu člověka jak se ke mě přibližuje, rychle jsem otevřel pokoj a vletěl dovnitř.

Přimáčkl jsem se k studené zdi, plakal jsem... V tom se rozsvítilo a já před sebou ve dveřích uviděl Louise jak na mě kouká... Tak to ti gratulu za cenu největšího idiota všech dob ,,Ty trdlo co blbneš" řekl Loui starostlivě.

Objal mě, tak krásně voněl.. jeho objetí mě uklidňovalo.