Tvrdý oříšek

16 4 11
                                    

,,Do kravského hnátu! Ďas aby to spral! Tohle se může stát jenom mně!" Žofie hořekovala přeskakujícím hlasem, jednu ruku s roztaženými prsty nataženou proti nezvanému hostu v obranném gestu, druhou rukou šmátrajíc po otevřené Knize.
,,To je teda slovník," poznamenal příchozí a oklepal si neviditelný prach z koženého kyrysu.
,,Pán si bude ještě stěžovat, ne?" prskla vztekle Žofie. ,,Jak si to vůbec představuješ? Takhle to všechno pokazit?" zamračila se na něj.
,,Co jsi vůbec zač?" probodla ho nedůvěřivým pohledem. Oči měl zelené jako kočka, rty měkké a vykrojené jako děvčátko, tváře holé. Dlouhý jako bidlo a hubený jako zásoby obilí po hladomoru.
,,Měl jsi být holka," neodpustila si nakvašené konstatování Žofie.
,,No dovol," zalapal po vzduchu mladý muž až mu poskočil ohryzek.
,,V Knize stálo, že... no to je jedno," mávla znechuceně rukou.
,,Ty umíš číst?" vyvalil neznámý překvapeně oči.
Žádná kočka. Žabák z rybníka, pomyslela si Žofie a nepatrně couvla tisknouc si  k hrudníku vzácný spis vázaný v kůži.
,,No a?" vystrčila bojovně bradu.
Tentokrát se mladík místo odpovědi zarděl.
Jestli v Knize není i protikouzlo, bude pěkně tvrdý oříšek se tohohle drzého holobrádka nějak důstojně zbavit, napadlo Žofii a temná myšlenka jí přikreslila vrásku na čelo.

KrálovraziKde žijí příběhy. Začni objevovat