Dnes je 1.září a jdeme do školy, jak nečekané:'(. Tento rok je náš poslední na základce, takže si ho musíme pořádně užít. Mám jen jednu nejlepší kamarádku, jmenuje se Nikola. Nikča je má nejlepší kamarádka od 6. třídy. No nic, jdu se převléct z pyžama. Vzala jsem si na sebe takové šedé džíny a mikinu s nápisem na zádech.
Je 6:45 a já vyrážím se svojí stejně starou sestrou Pájou na autobus. Jede nám až v 6:53, takže chill :). Ve vesnici máme semafory, takže autobus má zpoždění, ach jo.
Dorazily jsme do školy kolem 7:10, takže jsme si nestihly zasednout ta nejlepší místa. Nebo spíš Pája si nezasedla místo, které chtěla. „ Ahoj Niky“ řekla jsem a objaly jsme se na přivítanou. „ Čauuuu“ řekla a objetí mi opětovala. Sedly jsme si na naše vybrané místo a čekaly až zazvoní. Na naší škole zvoní v 7:45, což je ideál, protože jinak by jsme končili déle než v 15:00. Dnes máme jen do 8:30, a pak domu :).
Už skončilo vyučování a jde se pryč z toho pekla. Šly jsme s Niky, Pájou, Mikulášem a Luckou za naši bývalo třídní z prvního stupně, byli jsme se jí ukázat po 2 měsících dá se říct. Samozřejmě nás přivítala s úsměvem na tváři. „Dobrý den“ řekli jsme a trochu si s ní pokecali. „Tak co, jak se máte?“ zeptala se. „ Ale tak žijeme. Co vy?“ zeptali jsme se na to samé.„ Ale tak víte co, prázdniny uběhly moc rychle, ale jde to“ řekla nám a my jsme jen přikývli. „ A co jste dělala o prázdninách?“ zeptal se Mikuláš a paní učitelka začala vyprávět. Jen tak jsme si povídali, ale pak už jsme museli jít, tak jsme se rozloučili a šli jsme. Vyšli jsme ze školy a čekali na autobus. Niky tam s námi čekala, i když bydlí skoro u školy.
Přijel nám autobus, rozloučili jsme se s přáteli a jeli jsme domů. Dnes se už nic zajímavého nedělo, jen jsme dorazily s Pájou domů a převlékly se do domácího oblečení, udělaly jsme si své domácí povinnosti, a pak už jen chillovaly.
