-3-

25 3 0
                                    

Z ničeho nic se ozvalo otevření dveří a celé se to tu rozsvítilo, já myslel že umřu...ale radosti! Předemnou stáli všichni členové, bože... Jsem v nebi? Ale i tak se mi to nezdálo, proč jsem přivázaný? Abych na ně neskočil? Hehe...to nebylo vtipný....

„ahoj, nemusíme se představovat že?" Usmál se...bože...já to tu nezvládám...ale tohle jsem si nekoupil-
„co po mně chcete?" Řekl jsem a sledoval je... Stále žádná normální odpověď...ugh
„Ty snad nejsi rád? No...abych ti to řekl tak jsme si tě vybrali tak celkem dohromady, neboj nikdo tě nebude hledat"
Řekl Yeonjun... Ten tu jako velí nebo co? Ugh...jak jako mě nikdo nebude hledat? Tohle je únos nebo co?...mlčel jsem...jen jsem mlčel a sledoval je...nevím jestli jsem ještě rád nebo ne...chci být volný.

Ostatní odešli a v místnosti jsem zůstal s Yeonjunem.
„ nemusíš se bát, myslím že jsi jen rád že s námi teď budeš furt, aspoň někomu můžeme ukázat naší pravou stránku. Už jsme několik kluků jako ty unesli... Hubenější postava, roztomilá tvárička, velké lesklé očíčka...jsi prostě dokonalý, ten tvůj styl oblečení...mmmm~ jsi roztomilý"
Když tohle říkal tak jsem trošku zčervenal...bylo to od něj hrozně moc hezký, ale musím se vzpamatovat...unesli mě-?
Povzdychl jsem si „Vy mě jste mě jakoby...unesli? Co se mnou budete dělat? Chcete mě zabít? Mlátit? Tak co?!" Slzy V očích se začali hromadit a pomalu telky u očí ven, slzy začali téct po mých tvářích... Ale, nevím co si o tom teď myslet, furt jsem rád že tu s ním jsem ale proč mi tohle musí dělat? To jsou celou dobu takový?! Nic nechápu!
„ notak...neplač, uvidíš všechno sám...už se na tebe těší takové menší vězení" mrkl na mě a hodil mi něco na hlavu a asi pytel? Zakrývalo mi to oči takže jsem neviděl... Začal jsem se trošku klepat, tohle nemůže být pravda.

---

Asi po několika hodinách a několika menších hodinách spánku jsem se objevil už někde jinde, místnost... Zima, mříže místo zdi, akorát na jedné straně takže jsem viděl ven ale všude jinak normální zeď, matrace, menší deka. Oblečení na převlečení protože v tomhle v čem jsem je to vážne nepohodlný... Další místnost a tam menší koupelna, záchod a sprcha...a menší umyvadlo, aspoň něco...
Nikdy bych nečekal že takový doopravdy jsou... Dál jsem se víc k mřížím a rozhlédl se jestli tu někdo je...jsem tu sám, rychle jsem se začal převlékat do oblečení co tu bylo nachystaný. Všiml jsem si že se trošku klepu, je tu dost zima...mají tolik prachu že neví co s nimi a ani mi tu nezatopí?! Tohle je hnusný, sedl jsem si na matraci a koukal kolem sebe... Dobře...jak dlouho tady cca budu? Určitě ne dlouho...najdou mě...i když o tom těžce pochybuju...
Lehl jsem si a snažil se usnout, byl jsem unavený ale tam vyděšený že to nešlo...stejně se mi to povedlo a vydal se do říše snů.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Sep 25, 2022 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Mám Se Vůbec Bránit?...Kde žijí příběhy. Začni objevovat