Probudila jsem se. Zvedla jsem se z postele a oblékla. Šla jsem z pokoje a děti nilde. Nešliším žádný zvuk ani jekot. Tak jsem šla do kuchině a už jsem je viděla. Dělali tam snídani.
Slovensko dělala čaj s medem a Česko zase chleba s máslem a kuřecí debrecínlou (jop zase nevím ako sa to píše) Tak jsem šla jim pomost. Když jsme to mněli hotoví tak jsem jim poděkovala. Šly jsme si sednout na verandu u stolu a šli jíst. Když jsme dojedly tak jsem šla umít nádobí.
-ODPOLEDNE-
(Jop až moc lína)
Seděla jsem u stolu a pila jsem kávu. Najednou zazvonil zvonek. Tak jsem se zvedla a šla ke dveřím. Když jsem otevřela dveře tak tam nikdo nebyl ale na zemi byl dopis. Vzala jsem si ten dopis. Řavřela jsem dveře a rovnou si sedla k stolu. Otevřela jsem ten dopis a šla si ho přečíst.
Ahoj Československo. Chci ti říct že se musíme setkat na louce u tvého domu!
Je to blízko vždyť to znáš! Tak Glasiert.
Third Reich
Nevím jestli tam mám jít. Protože zněl divně. Ale když mužu tak mužu.
Zvedla jsem se ze židle a šla jsem do pokoje. Tam jsem se převlékla a řekla Česku a Slovensku aby zustali doma že se hned vrátím. Když jsem jim to řekla tak jsem hned šla ke dveřím a obula jsem si boty a tak jsem už virazila z domu.
Když jsem šla na tu louku tak jsem tam byla. Nikdo. Asi tak 3 minuty jsem čekala ale už jsem viděla Naziho s Německem. Ale Německo vipadal smutně a zároveň nervózně. Tak jsem se na něj usmála ale furt byl smutný. Koukla jsem na Naziho nechápavím vírazem........ N-Nazi držek vruce zbraň mířenou na m-mně.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..
.
.
.
.
.
.
.
..
..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
‡Z POHLEDU ČESKA‡
Čekali jsme na mámu ale furt se nevracela. Tak mně něco napadlo.
„Slovensko“
Řekl jsem
„no?“
„hele nechčeš se kouknout kde je máma?“
„No tak áno“
Řekla nervózně
„Ale neboj se. A navíc znáš mně.“
„Áno, poznám ťa“
„Tak pojď“
Když jsem to dořekl tak jsme šli ke dveřím. Obuli jsme si boty a virazili. Šli jsem na tu louku nebo co to je. Skoro jsme běželi ale eště než jsme šlišeli vístřel.
‡Z POHLEDU NAZIHO‡
Československo spadla na zem. Udeřil jsem přesně do hlavy. Přiběhli její děti.
„No jo smrt je živod.“
Řekl jsem se smíchem.
Když jsem to dořekl tal už Slovensko brečela. Jenom jsem řekl že maj jít za mnou. Šli jsme ke mně.
(ten pocit když u toho příběhu piju kávu)
Když jsme byli už u mně tak jsem vzal Česko a Slovensko a hodil je do sklepa a řavřel. (vžádný dvoj smisli vy uchiláci)
Pak jsem šel udělat oběd.
‡Z POHLEDU SLOVENSKA‡
„KDE TO JSME?!“
Řekla jsem s brekem.
„Ve skl-“
Ani to nedořekl a otevřeli sa dveře koukli jsme se kdo to je. Byla to malá postava. Německo.
„Hallo?Omlouvám se za tátu. On se chová divně poslední dobou........a nesu vám jídlo.“
Přišel k nám a dal to jídlo.
„Vím nic moc. Ale táta mi to říkal aby jsem vám to přinesl.“
Koukla jsem na to jídlo byl to chleba s vodou.
(co si budem. já někdy jím chleba namočenej vodou. 😅)
—TIME SKIP—
Už to je asi tak 2 týdny co jsme řavření. Ale nejsem tady sama s Českem ale je tady i nějaký klučina ale nevím ako sa jmenuje. Moc skoro vůbec s náma nepovída. Najednou sa otevřeli dveře.
„dělejte. Děte sem.“
Řekl mrzutě.
Tak jsme šli. Když jsme byli v obýváku viděla jsem nějakiu paní.
„Bonjour les enfants.“
Řekla
„Francie tak si viber.“
„Mně je líto tý holky. Tak asi ji“
„hehe tak mi dej ty peníze.“
Ta paní mně vzala a táhla ke dveřím. Nechtěla jsem. Nechtěla jsem opustit bráchu. Ne ne ne a ne. Ale už jsme byli za dveřmi a ještě než se zavřeli tak jsem slyšela.
„buť opatrná!Ségra.“
V tu chvíly se zavřeli dveře.
Jop a tady končí kniha. Jestli chcete védět více tak mi napište na Facebook. Niečo sa vás opýtam akou knihu bych jste knichu chtěli?
Дьекуки. Danke
ČTEŠ
prečo si to udělal? (countryhumans) CZ :D
Action„Budem nejlepší kamarádi! " „ja" 7w7 Československo a Third Reich, jsou nebo byli nejlepší kamarádi.
