Zpověď

III- Závislost

Závislost, co se zprvu zdá dobrým pomocníkem, to se zpravidla stává hodně zlým pánem. Tohoto pána se mnohdy hodně obtížně zbavuje. Moc lidí si neuvědomuje, že návyk si lze vypěstovat téměř na cokoliv a ve chvíli, kdy si přivykne naše tělo, a cítí se slabší pokud svoji návykovou látku nedostane, stává se z něho závislost. Historie užívání psycohaktivních látek - budičů lidmi, sahá, podle archeologických nálezů, do dob již deset tisíc let před naším letopočtem. Skoro jako kdyby nám bylo přirozené stávat se závislými. 

Ani já nejsem výjimkou, od třinácti let mi vždy ráno byla káva (aktivní látka- kofein) věrným pobočníkem. Zprvu jsem se cítil plný energie, vstávání už nikdy nemusel být problém. Každé ráno začínalo s produktivitou na maximu. Postupem času se mi stalo, že ráno nebyl čas a můj pomocník zůstal zůstal osamocen a nedotčen na mém psacím stole. Tehdy to byly rána mnohem tvrdší než kdy dřív. Když mi už jako staršímu došlo, že nejspíš budu závislý a že se tím nechci nechat ovlivňovat, rozhodl jsem se přestat. Přes bolesti hlavy, únavu, a prudký pokles produktivity po dobu několika týdnů jsem přestal ze dne na den.

Mezitím se mi však do života vkradla jinačí závislost, kvůli situaci doma jsem začal kouřit. Nikdy jsem se nepovažoval za těžkého kuřáka,  moje maximum je 6 cigaret za den. Této závislosti se mi podařilo na dva roky zbavit, nejvíce mi při tom pomohli žvýkačky a přítomnost lidí v mém okolí. Vrátila se však nedávno silnější než kdy dřív. Nyní již dvacet dní držím bez cigarety. Mnohokrát mě to lákalo a upřímně, kdybych chtěl přestat kvůli komukoliv jinému, nevydržel bych to.  Dělám to hlavně kvůli sobě (i když okolí hraje svou roli) a jen moje vůle mě drží nad vodou. 

Dalším čerstvým návykem do sbírky je pro mě cukr. Jednoduchý cukr, to nejjednodušší palivo pro tělo a zdroj glukózy pro mozek. I když jsem už od základní školy měl k energetickým nápojům odpor, je až příliš jednoduché si na ně přivyknout při jejich používání coby nouzového zdroje energie v krizových situacích. Momentálně mi vůbec nedělá rpoblém obsah kofeinu v energiťácích jako spíš obsah lehce vstřebatelného cukru.

Moje osobní zpověď by nebyla kompletní pokud bych nezmínil dvě další látky, které si tentokrát tělo vytváří naprosto přirozeně samo. Jakožto sportovec, který soutěží v silově náročnějším a komplexnějším sportu (hasičský silový výceboj-TFA) jsem se stal závislým na pocitu vítězství. Jsou za to zodpovědné hlavně hormony dopamin a oxytocin. Pár celkem dobrých umístění na těžkých závodech mě jakožto člověka, který v něčem soutěží celý život a nikdy v ničem nebyl moc dobrý, zahltilo dávkou dopaminu na celé dny. Pocit štěstí však vyprchal a s každou další neproměněnnou příležitostí narůstala frustrace. Čím víc jí bylo, tím víc jsem se zhoršoval. Začal jsem na sebe být tvrdší a tvrdší, až nakonec jsem na sebe byl zlý. To ale nebyla ta pravá cesta. Ta pravá cesta byla trénovat s rozvahou a mít se zas trochu rád. 

Pokud se zrovna nacházíte v situaci, kdy vás závislost ovládá chci vás o něco požádat- nebuďte na sebe tvrdí, nebuďte na sebe zlý. Každý z nás má vůli na to být silný a nenechat svoje temné chvíle zvítězit.