Láska která přijela vlakem

Počátek

,Ne, proč musíš odjed zrovna dnes vždyť jsme  zrovna začali žít svůj vysněný život.'' Řekla jsem hned poté co se dozvěděla tu strašnou novinu. ,,Je mi to líto, ale když neodjedu dnes budu muset čekat další rok na tuhle exkurzi vlili se mi slzy do očí. Věděla jsem že to není na vždy ale i tak byl rok bez mého přítele jako život na osamělé poušti. ,,Dobře, ale musíš mi každý den volat je to jasné." Řekla jsem rázným, ale vzlykavým hlasem. ,,Neboj se " Naposledy mě chytil do náruče silně a vášnivě mě políbil na rty a si přivoněl k mím vlasům, které voněli jako jarní rozkvetlá louka. Pak už zmizel v davu plném horlivých lidí.

,,Holy neviděla si někde ráčnu už sem j zase někde stratil. ",, Je pod skříní nejspíš sis jí tam zase odkopl. Vydrž já ti jí podám. "Už byly poslední dny krásného léta a já jsem měla právě nastupovat do prvního ročníku na svysoké škole. Ikdyž jsem věděla že poznám nové lidi a zažiju spoustu nových zážitků tak jsem stejně tam někde hluboko uvnitř věděla že se něco stane.

Když bylo mi pět narodila se mi a mému o pět let staršímu bratrovi Samovi malá sestřička Susie. Jako všechny děti byla Susie zvídavý a někdy až moc. Jejím velkým vzorem byla naše maminka Sarah. Susie jí byla hrozně podobná nejen ve vzhledu ale i chováním. Jednou když Susie bylo pět tak si prohlízěli staré foty z maminčina dětství a opravdu byli jako přez kopírák. Tatínek Mike nám vždy říkal že jsou jako vejce vejci podobné.

,,Holly, Holly!!" Volala na mě maminka zděšená tím že sem se zade někam ztratila. ,,Miku neviděl si Holly nemůžu jí nikde nají. Snad není zase na nádraží co kdyby se jí tam něco stalo nebo jí někdo unes nebo by spadla na koleje. Já si to nemůžu ani představit. Šílela Sarah když sem se jim opět zatoulala . ,,Buď v klidu už je dost velká na to aby si poradila a nebylo by to přece poprvé co by si tam zašla."Uklidňová jí táta a tvářil se klidně, ikdyž mu uvnitř bušilo srdce jako o závod že strachu o mě. ,,Ne neuklidním se. Sice nechápu jak ti může být jedno život naší dcery, ale já se o ní opravdu bojím." Dodala zoufale. ,,Hele nemysli si že je mi to jedno, ale když se o ní budeš takhle bát pořád tak to s tebou jednou nedopadne dobře." Řekl jí konečným hlasem. Po hodině sem se objevila doma ,,kde si byla měla sem o tebe hrozný strach?",,Byla sem se podívat na nádraží na nové vlaky" Máma si oddechla že jsem vpořdku.

Mám jednu nejlepší kamarádku Becky. Známe se už od narození a jelikož jsme sousedky vidíme se skoro každý den. Becky má starší sestru Candy, kterou ale nesnáším. Jelikož Candy je chovala jako klasická městská fiflena ikdyž vyrostla s námi na vesnici. Pořád dokola říkala jak se přestěhuje do Los Angeles a že si tam najde bohatého chlapa a nikdy nebude muset sáhnout na práci. To samozřejmě nikdo nebral vážně. A jako na potvoru do ní byl zamilovaný Sam. Ikdyž věděl jaká Candy je láska ho oslepila

Můj bratr Sam je velice dobrý člověk. I když jsme občas měli spolu nějaké neshody vždy stál při mně a vždy se mě zastal. Jediné co mi na něm trochu vadí je jeho opatrovnictví vůči mě. Pokaždé když se mi někdo líbil Sam hned všechny ode mne odehnal. Ne že by nechtěl abych si nikdy nikoho našla zkrátka se o mě prostě bál. Vždy jsem se mu mohla svěřit ze vším. Prostě i když mě často štve je to ten nejlepší bratr na světě a už bych si bez něj nedokázala představit život. Zato sestra Suzie je úplnej jeho opak. Pořád už na mě kují nějaké šprýmy. A pořád ale prorád mi něco musí brát.