Smrt a život

Smrt

Většina lidí si smrt představuje , jako kostru s černým pláštěm a kosou v ruce . Já si ji představuji jinak - vidím smrt , jako velice krásnou , ale smutně tvářící se ženu , s černými šaty a závojem přes obličej , která když se naplní váš čas vás vezme za ruku a vede vás dlouhou cestou . Skoro každý člověk smrt nesnáší , avšak smrt jen plní své poslání a to už od začátku věků . Já až se můj čas naplní se však nebudu smrti bát . Pohlédnu ji zpříma do tváře , usměji se na ni a přesvědčím se o tom , jak moc se moje představa podobala pravdě . A třeba to zrovna bude kostra s kosou v ruce , neb možné je všechno . Ale upřímně , se na to setkání z tou smutnou dámou netěším , neb život je krátký . Přemýšlela jsem , jak vyjádřit můj postoj k životu a už to vím . Tak jako krátkou cestu si život prodloužíme , když místo běžné chůze budeme tančit . Z čehož vyplývá - dny a roky nejsou krátké , zaleží na tom , co v nich prožijeme a pokud si je dokážeme užít nebudeme se bát na konci pohlédnout smrti do tváře . Život je vlastně jakási kniha , kterou každý z nás píše . Záleží jen na nás , jestli bude mít šťastný děj , či konec a jak bude napsaná . Nevím , kdy bude můj příběh ukončen , ale budu se snažit , aby jsem si každou stránku ze svého příběhu co nejvíc užila a vám milý čtenáři radím to samé . Neb život je jen cesta a nikdo neví , zda je něco na konci , nebo není a tak chce aby jsme se celou tu cestu na svět smály .