Anna a já jsme si vyšly na výlet. Nebylo mi ten den zrovna dobře. "Elso? Nezajdeme do opery? " zeptala se Anna. "Jó!" řekla jsem. Opera byla vykládaná zlatem. Zavolala jsem na jednoho pána. "Hej pane! Lóži číslo pět!" řekla jsem nahlas. "Ó královno Elso! Jte to vy?!" lekl se pán a okukoval mě. "Ano. Osobně." řekla jsem klidně. Pán mě i Annu vzal něžně za ruce a posadil nás do lóže číslo pět. Opera byla moc zajímavá. Ale asi tak v půlce... "Kladl jsem vám na srdce aby jste nezabírali lóži číslo pět! Za to královna Elsa i princezna Anna krutě zaplatí!!" ozval se hlas. Já i Anna jsme si uvědomily že tohle do představení nepatří! Z pod opony vyšel muž s bílou maskou přez jednu tvář. Mě projela křeč tělem. "Fantom opery!!" zaječela Anna. "Princezna Anna má pravdu! Chodila jsem s ním!" zaječela zpěvačka s hnědými kudrnami. "Nejmenujete se Christina Daae?" zeptala se Anna. "Ano princezno." řekla Anně Christina. Fantom opery po mě střelil. Ale trefil se do lustru. Lustr spadl a opera začala hořet. "Utíkejte!" křikla jsem. Všichni utíkali. Fantom po mě hodil kámen a já omdlela. "Elso! Né! Elso né!!" křičela Anna ale hromada lidí jí táhla z opery ven. Fantom mě vzal do náručí a odnesl mě do podzemí.
ČTEŠ
Erik Destler & I
RomanceMiluji Fantoma opery. A toto je důkaz mojí lásky. Napíšu příběh o tom jak jsem se s ním seznámila. Je to jen má fantazie.
