That Girl From Bakery (Harry Styles CZ)

První kapitola - Oznámení

Léto roku 2010 bylo pro mě a Harryho to nejlepší. Prvních 14 dní jsme byli společně s rodiči na dovolené, na Maledivách. Jednou jsme šli na večeři. Seděli jsme u stolu pro čtyři a já seděla naproti Harrymu. To jejich maso se vůbec nedalo krájet a tak jsem to trhala. Jenže mně se vždy stane nějaký trapas, takže krájím, krájím a najednou fjuuu a kousek masa odletěl a bouchl jednoho z číšníků. Ten se na mě jenom zvláštně podíval a radši odešel. Harry se mi samozřejmě začal smát a já taky, protože tohle se může stát opravdu jenom mně! Nebo jsme šli jednou spolu po pláži. Byl krásný den, slunce nás pálilo, ale nám to nevadilo. Drželi jsme se za ruce, i když jsme jenom přátelé, a procházeli se, když k nám přišel nějaký pán a začal na nás mluvit nějakým cizím jazykem. Já ani nevím, co to bylo za jazyk. Harry ode mě radši utekl a nechal mě tam s ním, takže jsem mu musela sama 5 minut vysvětlovat, že mu nerozumím a že už musím jít. Když jsem se vracela k hotelu, Harry tam na mě čekal. Jakmile mě zahlédl, začal se řehtat.

,,Stylesi! Ty podrazáku!" smála jsem se taky. Jeho smích je nakažlivý!

Po vrácení z dovolené jsem zase byla s Harrym. Chodili jsme 5x týdně do pekařství a pracovali tam. Harry je od narození předvádějící se typ, takže dělal ty jeho kraviny i tady. No a my jsme stejní, tudíž jsem dělala stejné věci. Barbara, jedna z pekařek, nás vždycky okřikla, ať toho necháme, že vyplašíme všechny hosty. Z tohohle jsme se většinou smáli ještě víc. Barbara je moc hodná, máme jí oba rádi, nemyslí to s námi zle. Jednou se nám takhle po práci nechtělo domů, takže jsme šli na naše oblíbené místo, pod strom u řeky. V kůře starého dubu bylo vyškrábané ,,H + B = BEST FRIENDS FOREVER" a to platí až do teď. Lehli jsme si pod strom a chytli se za ruce, jako vždycky. Koukali jsme se na nebe a povídali si.

,,Pojedu do Londýna," oznamuje mi po chvíli. Prudce vstávám a dívám se na něj. On se kouká na mě.

,,Kdy?" ptám se ho.

,,Někdy na začátku srpna, kolem 10."

,,Ale to je za pár dní, Harry!"

,,Ano, já vím."

,,A.. Proč vlastně?"

,,Víš, přišlo mi pozvání z X-factoru. Zvou mě na konkurz."

,,Ty kecáš! To je skvělý!"

,,Já ti nevím, co když jsem příšernej?"

,,Ale určitě nejsi!"

,,Pojede se mnou mamka s Gemmou," dodává po chvíli ticha.

,,Já tě přece taky budu podporovat, tady doma."

,,Já vím, toho si na tobě cením, Becco." Usmívám se na něj. Pořád sedím a on leží. Díváme se na sebe. Dávám mu rychlou pusu. Ale není to taková ta první pusa, o které se píše v knížkách nebo ve filmech, tahle byla docela obyčejná přátelská. Harry to bral stejně jako já, říkal to jeho výraz. Obou nám to takhle vyhovovalo, nic víc než přátelé. Nejlepší přátelé. Jsme tam tak hodinu, možná 2 a pak se rozhodujeme jít domů.

,,Mami? Tys věděla, že Harry půjde do X-factoru?" Ptám se jí při večeři. Aaron, můj o 2 roky starší bratr, a Vanessa, moje o 5 let starší sestra, se na mě překvapeně dívají. Oni o tom asi věděli dřív než já.

,,Em, ano, proč?"

,,Protože mi to dneska Harry řekl sám. Vy jste mi to tajili?"

,,Neřekla bych tajili, spíš nebyla ještě vhodná chvíle na to, abychom ti to řekli." No dobrá, dál to neřeším. Nahoře v pokoji si sedám k oknu a čekám, kdy se rozsvítí světlo v pokoji domu naproti nám. Trvá chvilku, než se celý pokoj rozzáří světlem a z okna vykukuje kudrnatá hlavička.

,,Co večeře?" ptá se mě. Říkám mu, co jsme měli i na co jsem se ptala mámy.

,,Tys věděl, že to ví, že ano?"

,,Jo, věděl.."

,,Proč jste mi to nikdo neřekl?"

,,My mysleli, že se budeš zlobit.."

,,Proč bych měla?"

,,Já odjedu pryč a ty tu budeš sama.. Možná taky dlouho.."

,,Harry, já už nejsem malá, to přeci zvládnu." Za půl hodiny oba zhasínáme a jdeme spát.