3.

149 2 1

od makyyy77

od makyyy77

,,Děcka, hned si vytáhněte učebnice a čtěte si o 2. světové válce na straně 85. Musím jít něco vyřešit s paní ředitelkou." vyhrkla učitelka a vyběhla ze dveří. Slyšel jsem Minha jak řekl " Tak na to seru" a koukal do mobilu.
Ja jsem si to začal pročítat dokud se učitelka nevrátila.

Felix POV:
Učitelka vešla do dveří.
,, Dobrý den posaďte se. Teď máme dějepis že? *Všichni kývli" Dobře. Poprosím Felixe a Jisunga ať dojdou do 4.B (na střední) pro knihy o Římě."
Velmi rád jsem se zvedl protože miluju téma Řím. Ještě jsme tam nebyl ale mámv plánu tam letět o prázdninách. Oba jsme vyběhli ze třídy.

Ale před dveřmi té třídy jsem se zastavil.
,, Sugie, já tam nemůžu. Je tam Chan a bude se na mě koukat." řekl jsem a cely zčervenal.
Jisung zaťukal, otevřel dveře a strčil mě dovnitř.
,, Dobrý den chlapci, jdete pro knihy?" zeptala se učitelka a my jsme kývli. Koukl jsem se na Chana a ten se na mě usmál. Celý červený jsme se k němu otočil a popadl jsem knihy. Ještě jsem ho slyšel se smát. S knížkami jsem vyběhl ze třídy a málem na chodbě zkolaboval. Jisung za mnou doběhl.

,, Felixi! Jsi v pohodě?" zeptal se ustaraně, položil knihy na zem a chytil mě za ramena.
,, Jo jsem vpohodě. Jen se na mě Chan usmál😍."
Jisung nahodil chápající výraz.
,, Aha, já jen že jsi málem zkolaboval."
Vzal si opět učebnice a se mnou s vydal zpět do třídy.
Rovnou jsme je rozdali a sedli si zpět do lavic.
,, Felix začne číst o Koloseu." nakázala učitelka a mile se usmála.
,, Dobře. Koloseum nebo Římské koloseum, původně Flaviovský amfiteátr..."

Po tom co jsem to dočetl měl číst Jisung. Jenže v tu chvíli se ozval rozhlas.
,, Dobrý den, omluvám se že ruším vyučování, ale právě proběhne cvičná evakuace."

Po poslední hodině jsem se konečně dobelhal domů a svalil se na postel. Přemýšlel jsem nad tím jak se na mě Chan usmíval. Z přemýšlení mě vytrhlo cinknutí mobilu.

Tentokrát to byl Chan!? S roztřepanýma rukama jsem rozklikl zprávu.

Channie_likewolf🫠
ahojky☺️

Lix_sunsh1ne_Bbokari8
ahoj😊

Ch:
Jak se máš

F:
dobře proč?

Ch:
byl jsi roztomilý když jsi šel pro ty knížky
mohl bych za tebou přijít?

F:
dekuju?
a proč by jsi chtěl přijít?

Ch:
jen tak
třeba pak můžeme někam zajít na večeři

F:
ttttak dobře *sakra proč mi to píšu zakoktaně?!*
zobrazeno

Tak teď jsem spadl ještě do větších depresí. Jdu s mým crushem na večeři! Jak se mám obléct?!
Co budu říkat?! Jak se o mě muže nejoblíbenější kluk ze školy zajímat?!

Všechno mi vrtalo hlavou až jsem napsal Jisungovi.
On umí vybírat fresh a krásné outfity.
Navíc mi poradí co mám říkat protože už na pár rande byl. Jakmile zazvonil tak jsem se rychle vyšvihl na nohy a 3. velkýma skokama jsem byl u dveří.
Zatáhl jsem ho za ruku dovnitř a málem spadl.

,, Bez váhání se přemísti do svého pokoje, za chvíli přijdu." řekl Jisung zatímco si vyzouval boty.
S úsměvem ale i "depresemi" jsem dohopkal do pokoje kde jsem otevřel skříň a dal se posadil na postel a čekal.

,, Tak-" začal Jisung koukl na mě.
,, Musíme ti vybrat něco co by se mu mohlo líbit. Mám nápad! Když furt chodí v černé nebo bílé, tak to nějak namícháme."
,, Klidně to házej na zem vpohodě." Jisung se na mě podíval s úsměvem.
,, Toto je perfektní!" řekl hlasitě Jisung a hodil oblečení na mě.

Oblékl jsem si ho a podíval se na sebe do zrcadla.
Když jsem to spatřil padl jsem Jisungovi kolem krku.

____________________________________
Ahoj Guys! Tak co? Líbil se zatím? Doufám v to❤️
Zatím cau!🤙

사랑해요❤️❤️❤️❤️