znovu ve svém živlu(Pozastaveno)

První den

„sakra" zaklela jsem nahlas . Jdu pozdě už první den sezóny. Dnešek je jako zlej sen. Prvně mi nezvoní budík a vztanu o půl hodiny déle, takže musím vynechat ranní běh. Pak se semnou a s mým sousedem zasekne výtah a trvalo to  dobrou půl hodinu, nežho dali zase do pohybu.

Stíhala jsem autobus jen tak tak,ale v mžiku jsem zakopla o vlastní nohu a spadla. tím pádem jsem nestihla autobus.  A další jede až bůhví kdy. Fakt paráda.

Jedu stopem a z předního sedadla na mě ve zpětném zrcátku slintá postarší týpek. Snaží se mnou navázat nějakou konverzaci,ale já ho nevnímám. Snad po čtvrt hodině jsme dorazily do města. Zastavil auto a já vyběhla směrem ke stadionu.

Vběhnu do dveří od stadionu, které mi postarší vrátný s úsměvem otevírá. Nejspíš viděl můj zběsilý útěk a slitoval se. Na jmenovce měl napsáno John. „ dobré ráno Johne". Pomyslím si. Omluvně se usměju a vejdu do haly stadionu.,

„ slečno stů-". Bohužel svojí větu nestihl doříct . Řítím se chodbou, neotevřou se předemnou  skleněné posuvné dveře. Vrazím do nich a skacím se k zemi.

„ auu". Chytnu se za hlavu která se mi začala motat.„ do hajzlu". Zaklela jsem. Dnešek opravdu začíná úžasně.

„ promiňte slečno. Nestihl jsem vás upozornit. Ty dveře se opravují a musí se dnes otevírat ručně". Bezvadný takže nejen že dnes přijdu pozdě já si i rozbiju hlavu, kvůli opravě dveří a mé nemotornosti. Poděkuju mu a rozběhnu se k šatnám, které jsou až ve sklepních prostorách stadionu. Všichni už tam budou. Trenér mě zabije.

Běžím chodbou a zachvili už tam musím být, protože slyším křik a mužské hlasy. Otevřu dveře.

".... Jak jsem říkal budete mít v týmu posilu!".
Říkal zrovna trenér když jsem otevřela dveře . Všechny pohledy padli na mě. Vpadnu dovnitř, a jelikož  je dnešek den B. jako blbec. Zakopnu o prách dveří a skacím se rovnou k trenerovím nohám.

„ vida my o vlku. a vlk tady. Pronese posměšně a koukne na mě . Všichni okolo se začnou smát. Myslíte že jsem se právě ocitla ve zlém snu. Správně já si to taky myslím.

Když se znovu postavím na nohy vidím okolo sebe tým Los Angeleských kingů. Ano slyšíte dobře kolem mě právě stojí banda zpocených, svalnatých týpku. Co si myslí že jsou osmým divem světa. A já ode dneška  nastupuji jako jejích nová pomocná trenérka.

Trenér se na mě jenom podívá a zakroutí hlavou. Podle mě začíná pomalu,ale jistě litovat toho že mě sem přijal. Není totiž nad to, udělat první dobrý dojem.

„Jak jsem říkal. V týmu máme novou posilu. Bude pracovat na pozici pomocného trenéra.
„ pro ty z vás......". Přejel pohledem po všech v šatně. ,, ...... Z Buranů, kterým ji musím představovat,tohle je  Abigail  Carter". Představil mě trenér.

„ hej, trenére co je to za blbost". Ozval se jeden z nich. Otočila jsem se za hlasem. Seděl tam, do půl těla nahý, v ruce držel dres číslem devatenáct. A tvářil se jako hlavní kápo. „mysleli jsme že je to chlap". Co nám může tahle princezna ukázat co ještě neznáme". Uchechtl se a měřil jsi mě pohledem.

V tu chvíli by se ve mně krve nedořezalo.
Princezna? Jako vážně. Princezna?.

,, Kdyby jsi hrál tak dobře jak ti jdou blbý kecy, nemusela bych tady s tebou ztrácet čas.
Odsekla jsem mu a vysloužila si obdivné zahvízdání od ostatních hráčů. Pak se začali smát a trenér po mně hodil nevraživý pohled. Pokrčila jsem rameny. No co. Nenechám si to líbit žádné urážení a ještě od namyšleného hokejisty. Pokud ukážu slabost sežrali by mě zaživa. To už vím od mala.

,,Klid.klid". Zvýšil hlas trenér. ,, Slečna Carterová je nejlepší hračkou v ženské lize už pár let za sebou. Trenérův hlas byl zvučný a nepříjemný. Přiznám se, že i já bych z něho skoro dostala husí kůži. Trenér, ale neměl v jedné věci pravdu. Už nejsem nejlepší hráčkou ženské ligy. Bývala jsem,ale Už ne. Je to minulost.

,, Teď se oblečte a za pět minut na ledě". Hned jak to trenér dořekl otočil se ke mě.,, A vy slečno Carterová ke mě do kanceláře".

Ahojky jsem tu z první kapitolou tak doufám že se vám trošku líbí.

---budu ráda za vote i komentáře. Strašně mě potěší když mi napíšete co si o tom myslíte a nebo jak ty chvíle v příběhu vnímáte.