Výjimečná

Kapitola 2

,,A přišla ti milá?" Zeptala se mě Ella, potom co jsem jí vylíčila dnešní školní den. ,,Julie? Ne." ,,Moc dobře víš jak jsem to myslela. ,,Jo, no dobře. Marta mi nepřišla milá. Je strašně zvědavá a tváří se jako by ji tam všechno patřilo." A to jen protože má mamku ve škole, dodala jsem v duchu. ,,A nechceš přestat od sebe všechny kromě mě odhánět?" Přerušila Ella tok mých myšlenek. ,,Neber si to osobně, ale mně přijde že když se s tebou někdo chce skamarádit, odeženeš ho od sebe jako vosu.  Já bych to s ní ještě zkusila, třeba se fakt jenom chtěla skamarádit. S nováčkama se moc lidí nebaví" ukončila svoji řeč a usmála se na mě. Musím říct že je fakt hodně přesvědčivá. ,, Ok nedala jsi mi na výběr. Můžeme to s ní zkusit." Usmála se ještě víc a já už jsem teď začala litovat že sem vůbec něco říkala.

                     *                     *                      *

,,Ahoj Marto, já jsem Ella" usmála se na novou kamarádku zatímco já jsem seděla v lavici a tvářila se jako kakabus*. ,,Já vím, Sára o tobě pořád mluví." Potřásla si Marta s nabízenou rukou a chtěla něco dalšího spustit a mluvit. ,,No já myslím že by jsme se už měli posadit a nachystat si věci, za chvíli bude hodina." Vložila jsem se do rozhovoru a odvedla Ellu k sobě do lavice. ,,Proč se chováš takhle? Co ti provedla? Domluvili jsme se že to s ní zkusíme." ,, No tak ty si to s ní klidně zkuz, ale já do toho nejdu jasné?" ,, Dobře" odpověděla naštvaně. ,,Tak jak chceš. Ale pak se nediv, že nebudu jenom s tebou." To mě docela naštvalo. Chtěla jsem se s ní začít hádat, ale už jsem to nestihla. ,,Ahoj děti" začala naše třídní, a zároveň naše zeměpisářka a přírodopisářka.  ,, Nevíš... " Ale Ella mi skočila do řeči. ,, Nevím" ,,No tak promiň. Vážně ses na mě naštvala jenom proto, že nemám ráda Martu?" ,,Ne" ucedila přez zuby: ,,v pohodě, nic se neděje." ,,A to ti mám věřit jo?" zeptala jsem se s tázavým výrazem. ,,Nemusíš když nechceš, já se s tebou hádat nehodlám" než jsem stihla něco odvětit skočila mi do toho třídní,,O čem si tam povídáte děvčata?" Vložila se do mých úvah třídní. ,,Vida, my o vlku a vlk před námi." Usmála se s nevinným výrazem Ella a já jsem měla co dělat, abych se nerozesmála. ,,Já čekám" upozornila učitelka. ,,Ale nic paní učitelko, jenom tady řešíme jak vám to dneska sluší." Kdybych tohle řekla já, tak mi učitelka dá poznámku za to že jsem drzá, ale jelikož to řekla Ella, tak nám to prošlo. Diskriminace! :D ,,Dobře děvčata, dneska vám to prošlo, ale příště s tím nepočítejte jasné?" Řekla s Lišáckým výrazem paní učitelka Hačková. ,,An..."
,,Ano" předběhla mě Ella ,,nebojte my už budeme dávat pozor" ,, dobře, tak se pojďme věnovat zpátky zeměpisu."

                         *                  *                 *                                 

,, Musí mi neustále někdo skákat do řeči?",,Myslím že si to docela zasloužíš." ,,Ok, klidně se s ní bav. Já už jsem ti to řekla." Ella se ironicky usmála. ,,Ale tady nejde o to že se s ní nebavíš. Tady jde o to, že zbytečně žárlíš, protože se ti nelíbí, že se nebavím jenom s tebou." ,, Ne, jenom si myslím že Marta je.." chvíli se zamyslím. ,, Žádnou výmluvu si nevymýšlej" skočila mi zase do řeči ,, prostě a jednoduše: Ž-Á-R-L-Í-Š. Žárlíš" ,,Ale..." ,,Ne. Já na to už nemám nervy. Až budeš mít nějaké srozumitelné argumenty, tak si s tebou moc ráda popovídám." Dořekla ,, Ello!" Otočila se na Martu"pojď za námi. Řešíme Nelu s Adamem." ,, Promiň Sári. Já jdu dělat něco aspoň trochu smysluplnějšího než se tady hádat."