Pohled: Petin Vikášek
Dnes jsem se probudil jako každý jiný den vedle svoji ohavné praso ženy. Po odchodu z domu jsem si konečně mohl ulevit ze už ji alespoň osm hodin neuvidím.
Po tom co jsem konečně přijel do školy tak jsem si uvědomil ze je za pět minut osm. Co nejrychleji jsem doběhl na moji první hodinu.
Když jsem vešel do třídy tak se ihned moje oči upnuli na prázdnou židli. Ihned jsem si pomyslel:,,oooooo ne dnes tu není :(".
Po tom co jsem si sedl za stůl tak zaznělo otevírání dveří ale pořad to nebyl ON! Když jsem zase hlavu naklonil na tu zlovosynovu krabici a pomyslel ze:,,měly bychom vymýtit ajťáky" a ve té chvíli se znovu otevřeli dveře a ON vešel do třídy. Byl to ON car David Kingkomg Martin Lik XII V pořadí na trůnu (Osalského císařství).
Když přišel hodil na mě laškvný pohlede a sedl si úžasem jsem oněměl. Když si sedl na jiné místo než má tak jsem něj "zařval":,,Tak Martínku tady sedět nemáte! Hned pojďte na svoje místo" a hned odpověděl:,,Však já sedím na svém obvyklém místě" hned jak to odřekl tak jsem se s nim začal dohadovat.
Po krátkém dohadování pomalu šel dopředu. Každým krokem blíž mne bilo srdce víc a víc a víc. Když si nakonec sedl tak jsem se probudil do reality a šel ihned někoho vyzkoušet.
Po "krátkém" zkoušení jsem ještě chtěl vysvětlit látku ale už zazvonilo a tak jsem ještě odřekl zbytek věty(což znamená ze tam je ještě celou přestávku a něco tam furt mele: poznámka redakce) a odešel.
Ale při mém odchodu se na mě ON dokonce i podíval a v tu chvíli se mně i zastavilo srdce ale nijak jsem to nedal najevo a odešel ze třídy.
