Z pohledu Patricka:
Poté co odvezli Teresu jsme běželi pátrat Wilkinse, který postřelil moji krásnou dívku Teresu! ,,TO MU NEDARUJU!" řekl jsem si v hlavě.. Největší strach jsem měl z toho jestli to vůbec přežije.. Po hodině úspěšného pátrání se nám konečně podařilo vypátrat Wilkinse.. Chvíli protestoval a jeho protestace vedla k honičce, ale po dvou minutách jsme ho dostali..
Abbott: Johne Wilkinsy zatýkám vás za několik pokusů o vraždu,falešného využití FBI a za postřelení agentky FBI! svá práva určitě znáte!
Wilkins: samozřejmě, že znám! nejsem tupý jak vy ! .. odsekl
Abbott: no očividně jste,když jste si myslel, že vám tohle všechno projde a vy budete dál na svobodě a zdrhat!
na to už nic neodpověděl jen se začal tvářit jako morous.
Abbott předal Wilkinse Choovi a jel se mnou za Teresou do nemocnice..
V AUTĚ:
Abbott sotva nastoupil a už se začal vyptávat na mě a Teresu.. Čekal jsem,že bude ječet ale byl docela v pohodě,až na jeho lehce naštvaný výraz..
Abbott: Jane .. je mi líto co se stalo Lisbonové.. Ale jak se k sakru vy dva...
Patrick: Jak jsme se k sakru dali mi dva dohromady ?? úplně normálně, láska,pozvání na rande,vaznání lásky, sex, vztah .. akorát že u nás se to stalo o hodně trochu dřív no..
Abbott: Stalo se to neskutečně brzo Jane!! ale nezlobím se ani na jednoho z vás nemůžete za to, lásce se nedá poručit..
Patrick : takže vy se opravdu nezlobíte ?! z vašeho výrazu to teda moc nevypadá
Abbott: Jsem přece šéf, ten se musí tvářit ne? a ne opravdu se nezlobím, nikde v pravidlech FBI nejsou zakázané milostné poměry na pracovišti, takže já jsem úplně v pohodě, akorát si budete ještě muset zajít na personální.. řekl a usmál se
Patrick: jo to jo, ale Abbotte nešel by ten náš vztah udržet v utajení, alespoň nějakou dobu.. můžu vás o to poprosit ?
Abbott:ale samozřejmě, že můžete Jane.. Jo a přeju vám to
Patrick: Děkujeme!! usmál jsem se na něj a on mi úsměv oplatil ... během dalších 5 minut už jsme dorazily do nemocnice v Texasu
V NEMOCNICI:
tohle místo nemám vůbec rád.. S Abbottem jsme zašli na recepci a zeptali se jestli neví něco o Teresině operaci, nebo ošetřujícím lékáři a na jakém je pokoji ..
Sestra: tamhle jde ošetřující lékař paní Lisbonové , tak se ho můžete rovnou zeptat ..Na tuhle pobídku jsme okamžitě vyrazily za tím doktorem a zeptali se ho na Teresinin stav..
Patrick: Dobrý den pane doktore, omlouvám se, že vás ruším, ale prý jste ošetřující lékař mé přítelkyně.. Teresy Lisbonové
Lékař. Aaaa dobrý den .. jistě Pane..
Patrick: Jsem Patrick Jane a tohle je Dennis Abbott
Lékař: Pane Jane.. je mi líto co se stalo vaší přítelkyni.. sice je stabilizovaná, ale ztratila moc krve... teď ji budeme asi týden udržovat v umělém spánku na JIPce a pak uvidíme co dál ... byla krátká, ale docela dost náročná operace..
Patrick: jeden týden v umělém spánku ?! to je to vážně tak zlé ??
Lékař: jak jsem říkal.. ztratila opravdu moc krve.. ale nebojte se za týden bude určitě už vzhůru..
Patrick: Dobře, děkuju moc, že jste mi ji zachránil !
Lékař: není vůbec za co, mám to v popisu práce.. usmál se na mě
já jsem nu úsměv oplatil a zeptal jsem se ho na jakém pokoji leží Teresa, on mi odpověděl, že leží na jIP pokoji číslo 3,poté už jsme se rozloučily a každý si šel svou cestou .. S Abbottem jsme se vydali na pokoj číslo 3 .. Chvíli tam byl se mnou Abbott a pak řekl, že nàm nechá soukromí a odešel do bufetu.. Já jsem vstal a dal Terese pusu na čelo a chytl její ruku a. začal jsem na ní mluvit (prý když mluvíte na lidi v umělém spánku, tak to vnímají) a během toho co jsem ji říkal co se stalo jsem se rozbrečel
Patrick: Tereso.. lásko.. byla jsi střelena Willkinsem a během toho si ztratila prý moc krve.. je mi to tak líto.. když jsem tě viděl ležet postřelenou na té zemi myslel jsem, že o tebe úplně přijdu... ale nepřišel jsem! a nevím se Willkins už má po hehe a je ve vazbě takže už tě ohrožovat nebude.. pak jsem si položil hlavu na Teresy ruku a nějak se mi podařilo usnout...
