•teenage romance, pláž, amerika, léto,dobrodružství•
~Vee bylo 16 když se s rodinou rozhodli přestěhovat do Ameriky, přesněji na Floridu. S novými kamarády se rozhodne toto léto prožít jako opravdová teenagerka. Když pozná svou nejlepší kamarádku, o...
•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~• •o dva dny později• ~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~•~
Z hlasitého zvuku budíku mi asi praskne hlava. Nechce se mi, je pondělí a to znamená nová škola.
Už od malička se nerada seznamuju, jsem před ostatními nervózní a teď jsem ke všemu v jiném státě. Co když se mi budou posmívat kvůli angličtině, nebo jim nebudu rozumět?
Hlavou mi pobíhalo hodně otázek, myšlenek. Při tom jsem už stlala postel a vymýšlela co si vezmu na sebe.
Oblékla jsem se, upravila si vlasy a šla si udělat hygienu. Zrovna jsem si čistila zuby když do mé koupelny vešla mamka "Nervózní?" Koukla jsem na ni trošku podrážděně. Ne že bych se netěšila, to vůbec ne jen mám strach. "Neboj určitě vše půjde jak má, budu tě čekat dole. Táta už odjel do práce" odešla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dala jsem si pod oči korektor, na řasy řasenku a rty jsem obtáhla tužkou a potřela leskem, super.
V pokoji jsem si vzala batoh a vydala jsem se dolů.
V kuchyni jsem objevila mamku která držela v ruce talíř."Udělala jsem ti bagel" usmála jsem se. "Děkuju" převzala jsem ho od ní a sedla si na linku, nezasloužím si ji.
"Odvezu tě tam, až skončíš tak mi zavolej a já tě vyzvednu, stavíme se rovnou do nějakého obchodu" přikyvovala jsem jelikož jsem měla plnou pusu.
Po jídle jsem si uklidila talíř, vypila sklenici vody a vydala se k dveřím. Obula jsem si svoje bílé conversky. Moje maminka dělala to samé co ja, potom popadla klíče od auta a šla ven.
Já na sebe koukala do zrcadla, snažila jsem se co nejvíce zdržovat."Vans musíme jet je čas" křikla na mě z venku a ja se s leknutím vydala ven.
Nasedla jsem na místo spolujezdce, další nezvyk. Jezdí se tady po druhé straně, takže jsou i sedadla opačně. Jsem si stoprocentně jistá že mamka pojede pomalu. Zapla jsem si pas když už vyjela.
Celou dobu jsme mlčely, nevěděla jsem co říct. Chtěla jsem mít vše už za sebou.
V rádiu hrála nějaká písnička, líbila se mi protože mi dávala takovou pozitivní energii. Dala jsem ji hlasitěji a pozorovala jsem cestu.
Když jsme dojely ke škole bylo tady asi miliarda lidí,paráda fakt.
Povzdechla jsem si a vylezla jsem z auta, vzala jsem si svůj batoh a mamčin hlas upoutal mou pozornost."Neměj strach, určitě to zvládneš" usmála se na mě a já jí úsměv opětovala.S bouchnutím dveří jsem se vydala do školy.
Bylo tady tolik lidí, party. Všichni se bavili, smáli. Pousmála jsem se nad tím. Líbilo se mi jak to tady funguje.
Mám se dostavit do ředitelny, vtipné je že nevím kde ta ředitelna je.
