Povím vám jeden příběh, který se na Velikonoce stal.
Šla do skal jedna dívka a kdo ví jak to bylo dál.
Šla do hor na Velký pátek, když otevírají se skály, šla do hor aby jí skála dala své dary.
Protože žila jen chudá se svou matičkou a spolu s ní jen žila v bídě, a tak si řekla jen vždyť proč by to nešlo mít se trochu vlídně.
Protože proč by si nemohli aspoň jednou trochu přilepšit, když obě musely žebrat u zbytky u zdejších.
A tak se vydala do hor, přesně tam k té skále co otvírá se na Velký Pátek a říká se o ní všechno možné a tak dále. A tak se vydala do hor a přesně přední otevřela se skála, aby jí jako každému kdo o to požádá své poklady dala.
Tak ona dívka vzala jen něco málo z toho a pak jenom řekla ,,Děkuji ti horo."
Potom se zase skála zavřela a její poklady byly zas na pevný zámek a ona dívka šla zase domu ke své mámě.
Které tam doma ty poklady dala a tak se o ně hora, jen hezky postarala.
Protože už nemuseli žít nikdy v bídě a ještě jim zbylo i dost na to aby obdarovaly i ty ostatní co na tom byly stejně bídně.
A tak by se dalo říct že to možná byla jen pohádka....a kdo ví, třeba to byla jen hádanka a nebo třeba se tento příběh tak možná opravdu stal, ale kdo ví co je pravda a co jen pouhý klam.