4.

2 0 0
                                    

𝙷𝚎𝚕𝚘! 𝙹𝚎 𝚝𝚞 𝚣𝚊𝚜𝚎 𝚅𝚎𝚗𝚝𝚒 𝚜 𝚗𝚘𝚟𝚢́𝚖 𝚍𝚒́𝚕𝚎𝚖! 𝙿𝚛𝚘 𝚒𝚗𝚏𝚘 𝚌𝚑𝚢𝚋𝚢 𝚙𝚘 𝚌̌𝚊𝚜𝚎 𝚘𝚙𝚛𝚊𝚟𝚞𝚓𝚞 𝚝𝚊𝚔𝚣̌𝚎 𝚖𝚎̄ 𝚗𝚎𝚖𝚘𝚛𝚍𝚞𝚓𝚝𝚎 𝚣𝚊 𝚝𝚘 𝙷𝚊𝚑𝚊. 𝚄𝚣̌𝚒𝚓𝚝𝚎 𝚜𝚒 𝚌̌𝚝𝚎𝚗𝚒́ 𝚔𝚘𝚌̌𝚒𝚌̌𝚔𝚢!ฅ^•ﻌ•^ฅ

"Víš...já-,, nechápala jsem co se děje. Proč je tak nervózní? No možná se to teť dovím.
"Já..dnes jsem byla u doktora a doktor mi zjistil že mám ADHD..,, Zasmála jsem se.
"Proč jsem za to smutná? Nic se neděje to má hodně lidí Haha.,,
Jenny byla zmatená viděla jsem jí to v očích.
"Jo heh. Čekala jsem jinou reakci.,,
"Jde to vidět Haha.,,
Po tom jsme se jen tak bavili a po asi hodině padla řeč na LGBTQ komunitu. Jenny mi o tom že je Bi řekla hned. A já jí zase řekla že jsem o své sexualitě nepřemýšlela a taky že jo. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela a teť byla ta chvíle začít.
"No jako mě se nikdy nelíbili kluci, ale spíš holky. Nevím, neznamená to že jsem lesba?,,
"Řekla bych že ano ale to je na tobě. Jde o to jak se cítíš ty. Ano sice to má nějaké své "pravidla" ale zase když si člověk není jistý, tak je to vlastně to samé.,,
"Nevím řekla bych že jsem asi jen na holky.,,
"Tak vidíš. Ale nech si to pořádně projít hlavou.,, Řekla Jenny a mrkla na mě. V tu chvíli jsem se jen usmála a nevěděla co dělat jiného.

𝕍 𝕕𝕖𝕓 𝕠𝕕𝕛𝕖𝕫𝕕𝕦 𝕕𝕠 ℙ𝕒𝕣̌𝕚̀𝕫̌𝕖

V poslední dny se nic zajímavého nedělo. Jako opravdu ne. Byla nuda. Ale furt přemíšlím nad tím jestli jsem fakt lesba. Co když jo? Jak bude reagovat máma? Nebude naštvaná? Tyhle myšlenky mě drtí celou dobu. Teť jedeme tunelem a Jenny mi usla na rameni. Nedivím se že usla protože jsme včera volali asi do 1. Každopádně do Paříže se dostaneme asi za 40 minut.

𝔻𝕒𝕝𝕤̌𝕚̀ 𝕕𝕖𝕟

Ráno jsme se najedli a připravili na další jízdu autobusem do Louvru.
"Kdy už tam budeeeem.,, Stěžovala si Jenny
"Prej za 20 minut.,,
"20!? Ughhhh!,, Zasmála jsem se protože vypadala vtipně.
"Chci vidět Mona Lisu. Co ty?,,
"Taky. Jsem blázen do umění tohle bude pro mě úžasný zážitek.,
"Ty chceš být malířkou co?,,
"Oh ano spíš už jsem začala. Mám pár obrázků už namalo- Jenny.,, Jenny nevnímala koukala z okna na motýla.
"Oh promiň. Co že si říkala?,,
"Že jsem začala. Mám pár obrazů namalovaných.,,
"Fakt? To je super! Ukaž mi nějaké.,,
"Nemám jejich fotku ale až přijedeme domů, půjdeme ke mě a ukážu ti je.,,
"Tak jo!,, Dál si Jenny jen tak hrála s fidget spinnerem a šlo vidět že jí to baví. Jen jsem se na ní dívala a smála se. Byla roztomilá jak se snažila udržet spinner na jednom prstu a její hnědé, dlouhé vlasy jí furt padali do obličeje. Když jsme dorazili do Louvru tak jsem si prohlížela obrazy, a Jenny mě furt táhla k Mona Lise. Já jí furt říkala ať čeká že si chci obraz/obrazy prohlédnout ale nakonec jsem stejně šla. Zastavila jsem se u pár obrazů a řekla Jenny její historii aby dala pokoj.
"ROSE! KOUKEJ!,, Jenny ukázala na houf lidí a před ním obraz Moni Liší.
"No jo už jsem Haha.,, U Moni Lisi jsem byli dýl jak u jakémkoli jiném obrazu. Taky jsem jí řekla konspirační teorie o Mona Lise kterým sama věřím. A Jenny mi zase řekla že Leonarda Da Vinciho má ráda jen díky Mona Lise. Je to prý její nejoblíbenější malíř.
"Ale od teť mám nejradši tebe jako malířku.,, V tu chvíli jak to řekla mě celkem překvapila. Ale nenechala jsem to bez odpovědi.
"Takže jsem lepší jak Leonardo Da Vinci?,,
"To jsem zase neřekla.,,
"Takže mám hrozná díla chceš říct?,,
"Ne! To ne Haha.,,
"Tak jak to myslíš? Haha.,,
"Tak jak to říkám.,, Potom jsme jen vtipkovali o tom že mám hozné obrazy a podobně. Jenny se mi po tom hned omlouvala že to byla sranda a já jí samozřejmě řekla že se nic neděje.
Po Louvru jsme šli na další zastávnky nic moc to nebylo. Aspoň né pro mě. Ale Jenny se to líbilo takže jsem byla spokojená. V asi 7 jsme přijeli na hotel takže to bylo fajn. Večer jsme si s Jenny povídali celkem dlouho. Nevím jak Jenny dokáže tak hodně mluvit Haha.

𝔻𝕒𝕝𝕤̌𝕚̀ 𝕕𝕖𝕟

Další den jsme s učitelkou hlasovali mezi vycházkou, noční vyhlídkou na Eiffelovu věž nebo jít na pláž. Vše je na programu ale pořadí uvedeno není, takže jsme mohli program přizpůsobit podle nás. Nakonec jsme zvolili že dnes půjdeme na vycházku v okolí hotelu. Ta vycházka nic moc nebyla. Jenny se to líbilo. Vždy jak byla přestávka tak si koupila malé kafe a já si za 5 zastávek koupila jen jedno velké takže to vyšlo na stejno. Byla to celodenní vycházka takže kafe bylo potřeba. Do hotelu jsme přišli přesně v 8 večer a hned co jsme přišli do našeho pokoje tak jsme sebou švihli o postel. Dneska jsme si povídali jen asi hodinu nebo půl hodiny protože Jenny usla. Já na ní jen koukala jak spí. Je divný když mi příjde že je to roztomilé? No stejně jsem usla ani né za 20 minut.

𝔻𝕒𝕝𝕤̌𝕚̀ 𝕕𝕖𝕟

Další den bylo naplanovaná pláž takže jsem si vzala vše co je potřeba a všichni jsme odjeli na plaž. Po příjezdu na pláž jsme se všuchni převlékli do plavek a já byla mezi prvníma. Ale Jenny měla smůlu a byla mezi posledníma. Takže jsem na Jenny čekala. Jenny vyšla z kabinky a já ztuhla. Vypadala..nádherně. Ty plavky jí opravdu sluší.
"Haló? Země volá Rose, ozvi se!,,
"Huh!? Co? Jo promiň hehe.,,
"Bože můj. RACEK!,,
"Haha!,,
"Miluju racky!,, Jenny si ptáky prohlížela s nadšením v očích a já na ní koukala. Protože je strašně roztomilá. Já cím jsem divná.
S Jenny jsme si hràli ve vodě jako malí děti. Ale byla to sranda. Zjistila jsem že Jenny miluje može/oceány a nejradši má medůzy, racky a (i když to v mořích/oceánech není) axolotli. A prý by se chtěla podívat do medůzária v Česku. Po hodině jsme šli více do vody s tam jsme si povídali. V jednu chvíli mě smetla vědší vlna a já potopila sebe ale i Jenny pod vodu. A my byli u sebe blíže než kdykoli předtím. V tu chvíli jsem zrudla. Byli jsme u sebe velmi blízko, tak blízko že kdyby jsem se stochu více přoblížila tak by jsme si dali pusu. Rychle jsem sebe a Jenny vytáhla z vody. Jenny se trochu nalokala vody takže vodu vykašlávala a já jí pomáhala boucháním do zad. Radši jsem Jenny dotáhla na pláž a dala jí vodu.
"Ta voda je extrémně slaná. Fuj. (⁠。⁠ŏ⁠﹏⁠ŏ⁠),,
"Haha. No jo no jsi v moři. Je to normální.,,
"A díky za pití Haha.,,
"Není za co však je to normální Haha.,, Sedla jsem si vedle Jenny. Potom jsme se bavili o moři a o dalších vodních tématech. V autobuse Jenny taky furt mluvila ale já jsem přemýšlela nad tím co se stalo. Až jako kdyby se mi to líbilo. Ale nechala jsem to potom být protože se Jenny ptala na otázky a já nevěděla o co šlo.

𝙷𝚘𝚕𝚊! 𝙼𝚘𝚘𝚘𝚘𝚘𝚌 𝚜𝚎 𝚘𝚖𝚕𝚘𝚞𝚟𝚊́𝚖 𝚣̌𝚎 𝚓𝚜𝚎𝚖 𝚝𝚘 𝚟𝚌̌𝚎𝚛𝚊 𝚗𝚎𝚟𝚒𝚍𝚊𝚕𝚊. 𝚄𝚜𝚕𝚊 𝚓𝚜𝚎𝚖 𝚞 𝚙𝚜𝚊𝚗𝚒́ 𝚝𝚊𝚔𝚣̌𝚎 𝚓𝚜𝚎𝚖 𝚝𝚘 𝚗𝚎𝚟𝚢𝚍𝚊𝚕𝚊 𝚊 𝚍𝚘𝚔𝚘𝚗𝚌𝚎 𝚜𝚎 𝚖𝚒 𝚝𝚊 𝚗𝚊𝚘𝚜𝚊𝚗𝚊́ 𝚌̌𝚊́𝚜𝚝 𝚗𝚎𝚞𝚕𝚘𝚣̌𝚒𝚕𝚊 𝚝𝚊𝚔𝚣̌𝚎 𝚓𝚜𝚎𝚖 𝚝𝚘 𝚝𝚎𝚝 𝚍𝚘𝚙𝚒𝚜𝚘𝚟𝚊𝚕𝚊. 𝚃𝚊𝚔𝚣̌𝚎 𝚜𝚎 𝚘𝚖𝚕𝚘𝚞𝚟𝚊́𝚖 𝚊 𝚜𝚗𝚊𝚍 𝚜𝚎 𝚗𝚎𝚣𝚕𝚘𝚋𝚒́𝚝𝚎.(⁠^⁠.⁠_⁠.⁠^⁠)⁠ノ

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 16, 2023 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Když Osud ŘekneKde žijí příběhy. Začni objevovat