Příběh vypráví o 20 leté holce jménem T/j, bydlí sama v malém bytečku v Praze. Do cesty se jí připlete neznámý kluk, jak bude její život pokračovat? To se dozvíte v příběhu.
Ráno jsem klasicky vstala 1 min před budíkem. Jak já to nesnáším se budit takhle těsně před ním. No nic, s donucením jsem se vyvlékla z postele směrem do koupelny. Šla jsem si vyčistit zuby a trochu opláchnout obličej, jelikož jsem v noci trochu brečela, ale to je jedno. Po hygieně jsem šla do kuchyně si nachystat snídani, dala jsem si tousty s míchanými vajíčky. Dneska se mi to povedlo! Potom, co jsem dojedla jídlo, jsem nádobí dala do myčky a vyndám ho, až přijdu ze školy domů. Šla jsem do pokoje a chystala jsem se malovat, když v tom mi zavolala kamarádka.
Hovor
T/j: "No čau Julino, co zas potřebuješ?" řekla jsem otráveně. Ju: "Čau T/jino, prosimtě, víš, že má k nám přijít nový spolužák?" T/j: "Fakt? Tak doufám, že bude aspoň pěknej." zasmála jsem se. Ju: "T/jino nezačínej zase. Tobě jde klasicky jenom o vzhled." T/j: "Juli já jsem se změnila, došlo mi, že vzhled není všechno a že taky záleží na povaze." Ju: "No tak to jsi zjistila hodně brzo." T/j: "Julino! Přišla jsem na to až potom,co mě Adam podváděl s tou kurvou Karolínou a jak se ke mně choval hnusně." Ju: "No jo prosimtě, hele T/j, já už budu muset končit a ty se zas nezapomeň namalovat, jak to umíš." T/j: "Neser mě, čau ve škole." Juli: "Zduř."
Konec hovoru
Okay to byl úlet celkem, ale co už. Měla jsem ještě půl hodiny čas, snad to nějak stíhám se namalovat a ještě vybrat nějaký fit. Zvládla jsem to dokonce po 20 minutách a vybrala jsem si tenhle outfit;
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jo prostě ráda nosím emo oblečení nebo něco tomu podobné. Ve škole mají na to blbé narážky, občas vyjedu, protože se to fakt někdy nedá vydržet, ale whatever, prostě je to můj styl. Vyšla jsem z bytu, zamkla jsem a šla na autobusovou zastávku. Čekala jsem dalších 5 min a autobus konečně přijel. Po 10 minutách jízdy jsem konečně dorazila před školu, šla jsem si do skříňky pro své věci. U skříněk ale do mě někdo strčil a všechny učebnice mi spadly na zem, on pokračoval dál. *Asi to neslyšel, nijak mi to nevadí.* Posbírala jsem všechny učebnice a šla do třídy. Sedla jsem si na své místo a šla se pozdravit s Julinou.
Ju: "Tyvolee holka, ty vypadáš fakt dobře, to ten nový spolužák bude koukat, jakou tu máme kočku." T/j: "No nemyslím si, bojím se, že mě odsoudí kvůli tomu, že mám jiný styl než ostatní. :/" Ju: "T/jino ale to je právě ono! Jsi jiná než ostatní holky, třeba má rád, že nevypadáš stejně jako ony." T/j: "No snad, děkuju Juli." Ju: "No není za co kočko."
Zazvonilo na hodinu přišla učitelka. "Dobrý den třído, posaďte se. Na začátek hodiny bych vám chtěla říct, že k nám přijde nový spolužák, zachvíli by měl dorazit společně i s ředitelem." Nemohla jsem se dočkat, nechápala jsem, proč jsem tak natěšená ale okay. Po 10 minutách přišel ředitel i s tím spolužákem. "Tak tady máš svoji třídu, snad si ji oblíbíš a snad si i oni oblíbí tebe, zvládneš to." řekl mu a ředitel odešel. Chvilku bylo ticho. "No tak se nám představ." vzkázala mu učitelka. "No jmenuji se Jan Moravec, je mi 22 let, jsem z Pelhřimova, v Praze bydlím teprve chvilku protože jsme se nedávno přestěhovali, jo a taky moc rád hraju hry." "Dobře děkuji, posaďte, třeba za T/j tamhle." ukázala a on se posadil do lavice za náma. *Super, taky rád hraje hry, ale není teda moc hezkej, nechci, aby to vyznělo hnusně, ale taky není úplně nejhubenější, takže asi nic no.* "Čau holky." ozvalo se za náma. "Čau." řekly jsme s Julinou naráz. Tlemily jsme se tomu, jak malé děti. "Nechci vás rušit, když se tak hezky bavíte, ale můžete mi aspoň říct, jak se jmenujete?" "Já jsem T/j a tohle je Julina." "Dobře těší mě." nabídl nám potřes rukou. "Taky nás těší Honzo." obě dvě jsme ji přijmuly. "Hele a nechtěly byste někam zajít?" zeptal se nás. "Hele zatím ne, promiň, ale ještě se neznáme dostatečně na to, abychom šli ven." řekla jsem. "Já to samé." odpověděla Julina. "Aha škoda, nevadí, nedaly byste mi i váš instagram?" "Jo jasně." řekly jsme s Julinou ve stejnou chvíli. Už je konečně poslední hodina, ale je to matika! Bože jak já ji nesnáším, no, když prežiju tohle, tak už prežiju všechno. S Honzou jsme se bavily po zbytek dne, je to moc fajn kluk, ale jen jako kámoš. Skončila matika, yeees!!! Jdu domů konečně! Před školou jsem se rozloučila s Julinou a Honzou, oba dva bydleli kousek od školy, takže šli pěšky spolu a já šla na autobusovou zastávku. Konečně jsem dorazila domů. Hned co jsem přišla, tak jsem sebou švihla na postel a usnula jsem. Ani jsem se nezmohla vytáhnout to nádobí z myčky, odlíčit se, nic. Byla jsem hrozně unavená.
aoyyy chlapi, vim, ze je to ted jeste takove nudne, ale tak nemohla bych hned cely den prozradit v prvni kapitole ne? doufam, ze jste si tuhle cast uzili a teste se na dalsi!!
