Ráda bych dokázala říci, že jsem nad
věcí, vidět je spolu mi však způsobuje fyzickou bolest - takovou bolest, jakoby do mého srdce zajel ostrý nůž, dělaný na míru.
Uplnynulo již několik týdnů a silné pocity pomaličku odplouvají pryč - tak, jako slabý potůček odnášející spadlé listí. Přijdou však časy, kdy mě smete vlna smutku, pochybností a hořké chuti zklamání.
Zároveň se s nimi však upřímně směju - vidím její láskyplný, jiskřivý pohled, vidím jejich propletené ruce, vidím, že se spolu cítí přesně tak, jak jsem si přála, aby se cítila se mnou.
Nechci, aby pro mne byla člověkem, který mi několik měsíců nevědomky brousil nůž, ale člověkem mne blízkým, člověkem, kterému přeji jen štěstí a lásku - ačkoliv to nemohu být já, kdo by jí ji poskytl. Jediné, co mohu nabídnout je podpora a přátelství.
S radostí tuto bolest přijímám, protože vím, že to jednou bude v pořádku.
ČTEŠ
to speak or to die?
Sonstigesmluvit, či zemřít? přála bych si mluvit, křičet, dokud mi nedojde dech, křičet, dokud se všechna slova nedostanou ven. napříč tomu bych raději zemřela, než slova vypustila z úst. krátké úvahy, zachycující mé myšlenky a pocity vyvolané zlomeným srdc...
