Pak se probudím celá viděsená.
Ježiš co to bylo za sen?
Chvíli koukám do blba z okna.
Pak se otevřou dveře a sestřička pustí někoho nevím koho protože nevnímám okolí.
Po chvilcese otočím a uvidím nějakého kluka z blonďatýma vlasama.
Promiňte kdo jste?
Ty si mě nepamatujes Marinett.
Milovala si mě a já tě nechtěl.
Tet už vím že si beruška a proto ti říkám miluji tě Marinette Dupain-cheng.
Ale já si nevzpomínam ani kdo sem?
Natož abych si pamatovala vás.
Promiň mi to.
Dobře.
Viděla sem toho kluka a hrozně mi někoho připomínal.
Řekne mi že se jmenuje Adrien Agrest
A je mu šestnáct let a chodí na střední.
Čím více mi toho o sobě říkal tím více mi někoho připomínal.
Pak my to dojde.
Já tě milovala a miluji do teť.
Promiň že sem si tě nepamatovala.
To bylo z tej bolesti.
𝕆 𝕙𝕠𝕕𝕚𝕟𝕦 𝕡𝕠𝕫𝕕𝕖𝕛𝕚
Konečně sem věděla kdo sem.
Ale pořád sem netušila jak sem se ocitla v nemocnici.
Adriene jak sem se tu ocitla?
No víš Marinette ty si beruška a bojovala si po boku z kocourem najednou si prý upadla a člověk co měl akumu tě šel chytit.
Pak prý pustil akumu a odešel s tebou do nemocnice.
Aha díki Adriene.
Já už musím jít Marinette ale mysli na to že se vrátím zase zítra za tebou podívat.
ℙ𝕠 𝕕𝕒𝕝𝕤̌𝕚̀ 𝕙𝕠𝕕𝕚𝕟𝕖̄
Přišla tam Alia a říká čau kočko tak jak je?
Už je mi líp Aly.
Dobře Mari.👍
