1. Kapitola

176 11 2
                                    

Jmenuji se Zlatka. Je mi 14 let. Přežila jsem válku. Měla jsem dva sourozence, ani jeden z nich už nežije. Moje matka je mrtvá a taťka nevím kde je. Bydlím u babičky.

Tohle mi poradily v nemocnici, když mě našli na ulici. Vyděšenou a psychicky zhroucenou po tom jak jsem sledovala jak umírá moje sestra a bratr po výbuchu padáčků. Nevím jestli to funguje, ale pomáhá mi to se držet při smyslech.

Vím že budou hladové hry a vím že se splátci budou vybírat z dětí jako  jsem já. Dětí které žili v Kapitolu. Už jenom dva dny. Dva dny kdy se bude vybírat 24 dětí a jenom 1 z nich přežijeVždy jsme se dívali na vyděšené obličeje dětí z krajů a..........a přišlo nám to směšné. Uzavírali sázky na vítěze. Byli jsme smutní když umřel splátce na kterého jsme si vsadili. Teď to bude možná stejné.

Ráno jsem s noční můrou, která se mi poslední dobou vrací noc co noc.

Sen je ze začátku klidný jdu se svou již mrtvou sestrou po louce. Když dojdeme ke kytce, která je jako jediná vyšší než ostatní, vyběhne z lesa můj bratr 5 metrů od nás se zastaví a začne řvát jako by ho mučili dojdeme k němu a ptame se ho na jedny a ty same otazky. Odpověď však dostaneme vzdy stejnou ukazek lesu a pak se zhrouti a prestane dychat v tu dobu vybuchne bomba a.......

Jdu se omýt. Na židli nacházím šaty podle předpisu, které jsou určené na den sklizně. Beru si modré jednoduché šaty černé boty a čelenku kterou mi dala maminka k narozeninám. Babička i ještě splétá vlasy do jednoduchých copů.

Najednou se v televizi objevila prezidentka Paylorová a oznámila že se všichni mají seskupit na náměstí

Kapitol je teď rozdělenej do 12 okrsků jsou asi 5 minut od náměstí. Není zakázané se stěhovat do jiných okrsků, ale je s tím papírování a ne vždy to úřady dovolí.

Přišli jsem na náměstí. U provizorního vchodu jsme řekly svoje jméno a věk potom mě píchli do prstu pro kapku krve.

Babičku posílají k rodičům, prarodičům, a všem kterým je víc jak 18 let. Mě posílají k dětem, které přežili. Není jich moc, kolem 20 z každého okrsku. Jsme rozdělení podle věku a na dva zástupy holky a kluci. Stoupám si do řady označené jako 14H3. Jsme tu jen 4. Hledat svou nejlepší kamarádku nemá cenu, protože bych jí stejně nenašla. Měla totiž stejný osud jako moji sourozenci.

Když jsou všichni na místech přijde Cetkie Trinketová. Je známá jako doprovod Katniss Everdeenové. Ta vyhrála hry, stala se reprodrozdem a symbolem války. Říká se že ona sama bude mít na starosti jednu holky a Peeta jednoho kluka jednoho kluka ze stejného okrsku.

U každé sekce byli dvě misky v jedné kluci a v druhé holky. Začíná se u dvanáctého okrsku. Cetkie vypískne nejdřív děvčata a jde k misce zašátrá v ní a vytáhne lísteček a vrátí se. Rozbalí-ho a řeknu Suazen Hardeiprová. Z desáté řady vyjde malá holčička s černými vlasy. Cetkie jí povzbuzuje ať jde na podium k ní. Suazen vyjde schody a stoupne si vedle Cetkie. ta jí něco říká a potom si de Suazen stoupnout na značku. Takhle pokračuje dál.

Když čte lísteček s klučičím jménem ze čtvrtého okrsku sem strašně nervózní.

Cetkie jde k misce kde vím že je někde moje jméno. Zašátrá a veze jeden lísteček, ale ten jí spadnul a tak vytáhne jiný. Vrátila se k mikrofonu a řekla Zlatka Piersová. V tu chvíli jako by se mi zastavilo srdce nohy mě nesou k podiu proti mé vůli, ale nedá se nic dělat. Teď mám jediný úkol vyhrát.

Když je po losování ještě jednou nás představili. Pak nás všechny odvezli do výcvikového centra kde budeme týden trénovat, spát a jíst.

Hunger games: Ještě jednou a naposledKde žijí příběhy. Začni objevovat