#1

16 1 0
                                    

Jsme kamarádi, ale když se na něj podívám rozbuší se mi srdce, div nevyskočí z hrudi, nevrhne se na něj a nezačne ho objímat.

Stojíme před kinem a čekáme až nás vpustí do sálu. Já, Berry (Berenika), Johny, Dave, a on, Mickey. "Vsadím se, že stejně sníme všechny naše zásoby dřív než začne film" pronese s významný výrazem v tváři David, všichni s ironicky vážným výrazem přikyvujeme a snažíme se v našem souznění nevyprsknout smíchy. Dave je takový náš stmelovač party, teda já a on. Nechci znít egoisticky nebo povýšeně, bez nás to prostě nejde, nebo jde,ale prostě jsme na skvělé vlně. Upřímně jsem lepšího člověka než je on nepoznala a jsem neskutečně ráda za to, že zrovna on je můj nejlepší kamarád. A sakra, sluší mu lenonky!

Všichni tajně rveme všechny naše sladké i slané pochutiny Mickeymu do jeho sportovní tašky. Kdo by přece platil 60kč za colu? Nejsme židi, jen co je moc,to je moc.

Postupujeme frontou směrem k chlápkovi, který odtrhává lístky. Vysoký, nabouchaný, plešatý, letmě z něj jde strach a vypadá jako vyhazovač na stodolní. Přeměří si nás pohledem a chvíli fakt že doslova zírá. Johny je celou dobu v řadě hrozně nervózní a zmatkuje, že nám na naše 'malé' občerstvení příjdou. Pašování jídla do kina mi příjde jako nejvíc stereotypní věc, o které stejně všichni víme. Snažíme se ho marně uklidnit pravdivými slovy "Co by nám za to asi udělali kámo?". Když už nic, odvedeme s Berry pozornost všech. Silně jsme se objaly jako bychom se chtěly umačkat a pak chytly za ruce. Myslím že náš nabouchaný uvadeč se rád dívá na lesbické porno, na chvíli se naprosto zarazil a obdařil nás úsměvem. Jsme šibalky no;)

Když jsme prošli naší veledůležitou kontrolou, došlo mi, že mi Berry omylem stáhla prstýnek, sjel mi do kabelky. "Jděte napřed, dojdu vás" obdařila jsem je nervózním úsměvem. Ne nepočkalo to a musela jsem ho vylovit. Bez něj se cítím jako nahá. Uff, ok mám ho.

Náš sál byl hned třetí z osmi takže to neměli daleko a mezitím už mi stihli utéct. Vydala jsem se do sálu, kráčela k nejvyšším sedadlům. Kdo tyhle schody vymyslel? Ale vážně.Vždycky mám co dělat, div abych nezakopla.

Hrozně moc jsem chtěla sedět vedle Mickeyho. Od prvního dne co nás Dave s Johnym seznámili nemám pro nic slov. Nedá se slovy popsat jak se v jeho přítomnosti cítím. Nevěřím moc v lásku, buď se rozejdete nebo umřete, ale motýlci v mém bříšku když jsem s ním, to je úplně aghhhhomgffuu.

Pár schodů před sedadlem jsem se brutálně zasekla, jen stála a přemýšlela nad ničím. Berry seděla vedle něj, vím že nesnáší sedět na kraji a Johny ji moc nemusí, říkám si ok,ale mrzelo mě to. Moc dobře ví jaká jsem žárlivka a jak moc jsem se o něj chtěla opírat a prostě znáte to.

Celé reklamy jsem nemohla přestat myslet na to, jak jsem se zarazila na schodech,snad jsem nebyla nápadná. Nemohlo to někomu dojít? Nechci si zbytečně kazit přátelství a trhat partu, ale objímání zakázaný není. Pff.

Johny nám všem jen 'šeptne' přes celé kino "Hmmm,tomu hlídači jsme se určitě líbili, víte jak čuměl?!" . S odlehčeným zamyšlením nad tím jak skvělý jsme přátelé vytahujeme všechno jídlo a děláme si menší piknik v kině.

Film začíná.



Chcete pokračování?

XoXo

Káťa Stark

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jun 03, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Nová.Kde žijí příběhy. Začni objevovat