Prokletá dívka / Stein27

Stěhováci jsou divní

Ahoj jsem Sára. Je mi sedmnáct let a jsem prokletá. Řeknu vám menší story o tom proč říkám že jsem prokletá. Když mi bylo pět nepřišli za mnou sudičky jak ve všech těch dětských pohádkách. Přišli k nám na návštěvu sestry kámoši. Já měla pokoj se ségrou takž když tam přestávali musela jsem tam být s nimi má sestra je starší o tři roky. Takže ji bylo osm. Jenže pořád koukala na nějaký youtube videa a rozhodli se že budou vyvolávat duchy. Přesněji nějakého démona či co. No jak jsem řekla byla jsem tam s nimi ale ne v kruhu. Oni si sedli do kruhu dali si tam svíčky a začali vyvolávat. Ten demon nebo co to bylo. Byl vyvolaný a já ho viděla víte jak se říká že malé děti vidí duchy ja v pěti letech videla démona. No každopádně on si nevšímal těch lidi co ho vyvolali z jeho klidu všimla si mě. Hrál si se mnou. A povídal si se mnou. Dokonce mi i řekl jeho jméno. ,,jsem Sam" to bylo to poslední co jsem slyšela. Když si sestra všimla ze si s někým povídám. Začala se o mně bát a tak se rozhodli ukončit to. Jenze pak mi vlastně Sam řekl ještě toto ,,až ti bude patnáct vrátím se pro tebe a budeme spolu už navěky" pak zmizel s řevem. No a já to pak řekla rodičům Verča dostala trest a já byla prostě jen hlidana. Jenže pak přišel ten osudný den kdy mi bylo patnact. V té době jsem měla přítele už tři roky. Nic jsme spolu neměli jen jsme se občas libali. A v den mých patnácti byl u nás na oslavě. Když padla třetí hodina odpolední. Začal se od někud vát kouř. A než jsme se nadáli byl tam. Sam. Hned Když mě viděl s mým přítelem doběhl k nám mě vzal a hodil pryč mého přítele zabil a mě proklel. ,,vždy když si najdeš přítele budou se mu stávat nehody dokud jednoho dne neumře" řekl hrubým hlasem a zmizel. Všichni co byly ten den na oslavě do pár dnů umřeli. Až na mou rodinu. A jak řekl Sam tak se i dělo od té doby jsem měla dva další kluky. Vždy umřeli a já po nich truchlila. Ve škole mi začínali prezdivat ,,Smrtka Sára" nesnášel jsem to. A teď před týdnem mi rodiče oznámili že se stěhujeme.

,,zlato máš vše v krabicích? Stěhovací jsou tu za chvili" zavolala na mě mamka a ja jen rychle Popadla poslední krabice z mého pokoje a donesla je dolů ať stěhovací neleží nahoru. ,,mám vše" odpověděla jsem Když jsem pokladala krabice na zem. Někdo zazvonil a mamka běžela otevřít. Byli to ti stěhovací. Vzali krabice a odnesli je pryč. Když jsem zrovna zůstala v pokoji sama čekala jsem než znovu přijdou pro nějaké krabice. Když přišli povídali si ,,dnes večer je nějaká kalba u Billa pujdem" zeptal se jeden toho druhého ,,jasně třeba nám dohodu lepší práci než stěhovat otravným lidem nábytek a krabice ktere si můžou odvést sami" odvětil mu druhý a já se tak divně podívala a došlo mi že vůbec neví že tu jsem a tak jsem si naschvál odkašlala a oba dva se na mě vyděšeně podívali. ,,pardon" řekl větší z nich a oba odešli. Já se pak jen zasmála a řekla si sama pro sebe ,,stěhováci jsou sakra divný".

~Time skip~

Když už bylo všechno nenošené v autě. Byli jsme připraveni odjet. Stěhovací jeli už druv aby pak stihli vše nanosit do nového domu v Telnici. A my se vydali na dlouhou cestu.

Tak máme tu další příběh další část. Já myslím že je to docela dobrý start. A myslím že se máte na co těšit. See you later.