Prokletá dívka / Stein27

boj o zivot

Sary pohled

,,Kde to jsem? To už jsem v nebi?" Řekla jsem. Rozhlédla jsem se kolem. Pole se slunecnicemi. Co to? Najednou mi někdo zatukal na rameno. Stejně jako Petr v den kdy jsme se poznali. Otočila jsem se a stal tam ON. Byl tam Petr. ,,Péťo?" Jen tam tak stal a pak začal mluvit. Měl ubreceny hlas. ,,ahoj princezno. Jen ti chci říct že tě miluju a moc doufám že se mi vrátíš" pak se Petr rozplynul. Co to bylo? To se se mnou přišel rozloučit až sem nebo? Najednou jsem kousek před sebou viděla svoji babičku která už bohužel není mezi námi. Babicka se na mě usmívala. Vždy jsem ji měla radši než druhou babičku. Měla jsem s ní velice dobrý vztah. Šla jsem za ní. ,,babi tak jsem za tebou přišla dřív než jsme mysleli" oznámila jsem ji. Pořád se usmívala ,,nene zlatíčko ještě ne. Nepřišel tvůj čas. Zatím. Jen se musíš dobře rozhodnout a jít za světlem. Jediné co ti teď řeknu je ze na tebe dávám stále pozor" zarazila jsem se ,,cože?" Babicka se zasmála ,,chybělo mi to tvé věcné ptaní. Dávám na tebe pozor a pomohla jsem ti aby jsi mohla dal žít." Dlouho jsme si povídali.

Máme už jen chvíli na povídání. Pak musíš jít za světlem jinak tu zůstaneš!" Řekla babicka. ,,babi ale ja nechci chci tu být s tebou"  babicka se poprvé zamračila ,,musíš jít! Peťa tě potřebuje. Podívej" ukázala do prostoru kde jsem byla ja na nemocniční posteli a Petr který u mě stal a brečel. ,,nezvládne to bez tebe" oznámila. Viděla jsem tu bolest v jeho očích. ,,ano musím jit" řekla jsem a otočila se na babičku. Naposledy jsem ji obejmula a chtěla jit. ,,ještě neco. Bude to zajímavá cesta. Nesmíš se otočit i kdyby jsi slyšela mě jak rvu. Prostě nesmíš. A musíš odolat všemu co po cestě potkáš. Prostě bez pořád rovné až dojdeš k malé levitujici kouli v které je tento obraz.." kývla jsem a vyrazila.

Šla jsem už nějakou dobu a slyšela za sebou jak mě volá Peťa. Chtěla jsem se otočit ale vzpomněla jsem si na to co mi řekla babicka. Šla jsem tedy dal. Volání zvyšovalo hlasitost. Až to bylo řvaní plně bolesti a vzkreku. Rozbrecela jsem se z toho. A utíkala rychle dal. Uz jsem mela na dohled kouli o které babicka mluvila. Když v tom jsem viděla Michala. Kluk který kvůli mě umřel. Ale ne.

Petr pov

Byl jsem u Sary. V nemocnici mluvil jsem na ni a pak dlouhé hodiny jen brečel. Rozhodl jsem se jí pustit moji písničku o ni. Vyhledal jsem ji na YouTube a pustil.

Sára pov

Michal odcházel od koule a probodával mě pohledem. Ignorovali jsem to a pokračovala. Když jsem uslyšela hudbu. Šla z té koule. Doběhla jsem k ní. A po ch ili uslyšela známý hlas

Jen další šedý den
Bezbarvý jak jsem chtěl mít, to rád
Omamné litry vína
V krvi proudící špína
Jak to mám rád
Opovrhovat sám sebou
Pak splývá se stěnou
Tak jsem to míval rád
Než přišel tenhle zvrat.

Na sklonku sebezničení
V tom nejmenším tušení
Spadl mi do mě náruče
Anděl v podobě svleceny
Na kůži, tuží popsány
Se srdcem v rukou vyrvaný
Na rtech mám věty že mu všechny rány zahojím.

Jak se to mohlo stát že jsem to zrovna já
Na světě ztracený
Sám v sobě zavřený
Co ze všech možných ztrát
Dostal svou dívku co ve vlasech stříbro má

Den střídá noc
Měsíc za měsícem
Pak roční období
Stále jsme zavření ve stejném pokoji
Otázek přibývá jak výčitek když, snažíš se mě držet dal od vína.
Proc si nechci vzít všechno co mi chceš dát
Víš proč nechci jít ven
Čeká tam spousta jmen co ti ublíží
Změní na potapejici se len

Měla sis vybrat jiný svět
Měla sis vybrat jiný zpěv
Snažil jsem se tě ochránit
Na duši, na srdci tak let
Dej za mě pozdrav pegasům
Budu na tebe vzpomínat
Abych tě viděl, tak stavu vzhledově k nebesům.

Jak se to mohlo stát
Že jsem to zrovna já
Na světě ztracený
Sám v sobě zavřený
Co ze všech možných ztrát
Dostal svou dívku co ve vlasech stříbro má.

,,to je písnička o tobě" řekl ubrecene Petr když hudba dohrála. Utrela jsem své ubrecene očí a vstoupila do koule. Svět se zatocil

Petr pov

Když hudba dohrála viděl jsem že ji stekla slza. Slyšela to... po chvilknce pozorování jsem viděl jak otevřela oči. Usmál jsem se na ni a chytl ji za ruku. Nemohl jsem mluvit ,,ahoj Péťo" řekla a usmála se ,,ahoj princezno" řekl jsem celý ubreceny. Šel jsem pro doktora a ten Saru vyšetřil.

,,ještě si ji tu necháme přes noc" oznámil mi a poslal mě domů.

Ahoj. Tak tady je další část. Máte radost ze Sára přežila?🌻