Dívka jménem Ava si prožila hrozné dětství a přestěhovala se do Koreje, myslí si že vše bude v pořádku ale nebude. Ava si uvědomí že není žádný andílek jako ji její matka vychovala ale že je ďábel který rád ubližuje ostatním.
Jsem obyčejná holka jako každá jiná,je mi čerstvě osmnáct let a žiji sama v bytě v Busanu. V Koreji jsem už dva roky od úmrtí mé matky a tátova propuštění z věznice. Chodím na Korean International School na tuto školu totiž berou zahraniční studenty a to je pro mě skvělé,protože ještě moc Korejsky neumím. Pamatuji si na ty časy když mi bylo 14 a bydlela jsem ještě s rodiči v České Republice,bylo to strašné, můj otec byl stvůra která se porodila jen proto aby mohla šikanovat a ponižovat ostatní. A v těch "ostatní" jsem byla i já. Každý večer když otec přišel z hospody ožralý jako hovado,tak mi vždy zaťukal na dveře,doufala jsem se a modlila ať už to přestane,ale bylo mi to absolutně k ničemu. Otevřel dveře,pomalu a potichu si začal sundávat pásek od kalhot ten mi pak uvázal přes pusu abych nemohla řvát,sundal si zpodek kalhot a bylo to. Asi jste si už domysleli co mi každý večer dělal,bylo to strašné. Jednoho večera jsem v klidu spala a nic se nedělo, až na ten křik co jsem uslyšela dole,byla to máma... Ten den se mi promítá každou sekundu v hlavě a nedá se na to zapomenout, prostě nedá. Poté jsem se odstěhovala a až teď začíná to peklo.
Ava:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
