Další dny jsem chodila sama...a on tam byl taky sám. Každý den stál venku se sluchátky v uších jako dřív. Vyměňovali jsme si jeden usměv za druhým.
Bylo to asi v květnu když jsem šla s kamarádkou zase na vlak jako vždy. Ten kluk stál na nádraží s mým bývalým spolužákem Štefanem. Když jsme šli okolo tak jsem Štefana pozdravila a on odpověděl.
Ten den bohužel ten neznámý nejel..Ale večer mě čekalo překvapení!
