DOES ANYONE KNOW WHAT HAPPENED?

12

Když bylo po všem tak jsme nasedli do auta a odjeli do hotelu všichni jsme šli jiným směrem jen já a Sophie jsme šli stejným směrem, do našeho pokoje „Tome byl jsi skvělý" řekla Sophie která za mnou šla a ze zadu mě pořádně objala „však já vím" řekl jsem jí s ušklíbkem a začali jsme se líbat, proč mi to ta holka furt dělá? Ale nemůžu říct že to s ní nechci, najednou se na mě podívala a jen řekla „Tome?" „Ano?" zeptal jsem se jí „máš mě pořád rád?" Zklonila hlavu dolů a já jí jen na to řekl „jo, děje se snad něco?" Zeptal jsem se a ona se mi podívala do očí, měla v nich slzy ale proč? „Tome no já se ti musím s něčím přiznat" řekla, já jen nadzvedl jedno obočí „no s čím" začala brečet trochu mě to děsilo, protože co by se tak hroznýho mohlo stát, však nic se v poslední době nestalo „no.." nechápal jsem co chce říct ale asi už mi to pomalu začínalo docházet „ty mě podvádíš?" Sundal jsem z ní moje ruce a udělal krok od ní „to nemyslíš vážně že ne?" Měl jsem slzy v očích protože to byla jediná holka kterou jsem za poslední dobu fakt moc miloval „Tome já ti to vysvětlím" snažila se mě dohnat ale já už běžel dolů a přímo do auta jen jsem nastartoval, a s očima plnými slz jsem odjel, jel jsem co nejdál od toho hotelu nebo spíš snažil jsem se. Všichni víme že jsem Sophie fakt moc miloval možná jsem mluvil i o jiných holkách ale tak to neznamená že jsem jí nemiloval, hodně pro mě znamenala byla to jediná holka za poslední dobu s kterou bych dokázal vydržet dýl než jen jeden týden vztahu, určitě všichni znáte Karlův most v Praze, šel jsem se tam projít bylo tam hodně lidí tak jsem se snažil nějak zapadnout do davu aby si mě když tak nevšimli nějaký fanynky sedl jsem si ke kraji na zem a jen jsem si nasadil kapuci od mikiny, takhle jsem si tam seděl asi 20-30 minut s brekem, v tom za mnou přišla nějaká borka sedla si vedle mě ignorovali jsme se na vzájem, než jsem si všiml že to je ta borka z koncertu, pořád byla stejně hezká jen měla rozmazanou řasenku po tvářích „ahoj" chtěl jsem aspoň na chvilku slyšet její hlas „co chceš, a kdo jsi" řekla a dál brečela „co tu děláš tak sama" zeptal jsem se jí a hned na to jsem jí ještě odpověděl na její otázku „kdyby jsi věděla kdo jsem tak nevím co by jsi dělala" koukla se na mě a já jen viděl její krásný modrý oči který se topili v slzách „pohádala jsem se s přítelem, co tu děláš ty" utřela si slzy a já jí hned na to odpověděl „to samé" začala si mě pořádně prohlížet tak jsem radši odtrhnul oči z ní a otočil jsem hlavu na druhou stranu „nikdy jsem tě neviděla takhle brečet Tome" řekla a koukala mi do očí trošičku zčervenala a snažila přesunout její oči na zem ale všiml jsem si že jí to nešlo „víš že jsi fakt hodně pěkná" řekl jsem se jí ona se jen usmála a řekla „ne tohle neříkej" vypadala docela hodně nervózně tak jsem jí objal aby nebyla ještě víc smutná a nervózní „děkuju" řekla a rozplakala se víc „neplakej" řekl jsem se jí ona se na mě podívala a řekla „nikdy jsem nečekala že se něco takového stane, prvně se pohádám s přítelem a pak si začnu povídat s tebou" usmála se a pořád plakala „a to je snad špatně že si s tebou povídám?" Zeptal jsem se jí „ne naopak jsem nečekala že tak slavná a hezká osoba si semnou začne povídat" řekla a koukla se mi do očí „komu tady říkáš že je hezký, však ty jsi ta nejkrásnější osoba kterou jsem potkal" řekl jsem jí a extrémně jsem jí chtěl políbit ale vyhnul jsem se tomu „půjdeme do nějakýho hotelu?" Zeptal jsem se jí a její odpověď byla taková „nemám u sebe žádný peníze" musel jsem se trochu zasmát „nikdo neříkal že to budeš platit ty" řekl jsem jí a stoupnul si, podal jsem jí ruku, a šli jsme spolu opustit tenhle most. Musím uznat že to bylo docela i romantický, když jsme našli nějaký hotel kde jsme se ubytovali tak jsme hned vlezli do sprchy (samozřejmě každý sám). Měli jsme manželskou postel ale já stejně nemohl usnout furt jsem nad tím tak přemýšlel „co jsem udělal špatně?" Zeptal jsem se sám sebe byl jsem k tý holce otočený zády a jen tak přemýšlel nad tím co se dneska stalo a pak jsem na to usnul.

Když jsem se probudil, tak vedle mě už nebyla (ta holka) bylo mi to celkem jedno a šel jsem do koupelny na záchod, seděla v rohu koupelny a brečela „copak se stalo" zeptal jsem se jí „pořád nemůžu uvěřit tomu že mě nechal jen tak odejít bez ničeho jen s telefonem a mojí kartou kde moc peněz nemám, a vlastně jsem se ti ani nepředstavila jsem Emilly" řekla a podívala se na mě „Emilly je hezký jméno, a buď v klidu teď jsi semnou" objal jsem jí „děkuju" řekla mi „proč děkuješ?" Zeptal jsem se jí a ona mi na to jen odpověděla „že jsi na mě tak hodný, a ani mě neznáš" a já se jí zakoukal do těch jejích úžasných modrých očí který byly pořád potopený v slzách.