"Believe in love"

#8

Z pohledu Lukyho-
Už jsem jí dal 2 CD do skrinky a hned mi o nich řekla. Ale jinak nic, snaží se přijít na to kdo to je ale já bych ji určitě nenapadl ani ve snu...
Strašně se trápím, nemůžu vidět jak se kolem ní někdo motá, budu jí to muset říct...

Do pokoje vešla mamka.
"Delší dobu tě pozoruju, že ty se trápíš? Je to kvůli nějaké dívce?" Zajišťovala a usmívala se.
"No jo mami, už strašně dlouho se mi líbí... Snažil jsem se to vydržet, ale nejde to. Líbí se mi víc a víc" pousmát jsem se nad myšlenkou o Lucy.
"A kdopak to je Luky?" Usmála se na mě mamka.
"Noo, víš ehmm.. Je to Lucy" zklesle jsem se zadíval do stropu. "A jak dlouho se ti líbí zlatíčko?" Mamka mi chtěla pomoct.
"Přes půl roku mami" tvářil jsem se ublížene.
"Tobě se líbí Lucy, to je tak roztomilé, co ona na to?" Mamka zajišťovala víc a víc.
"Neví to, chtěl jsem ji to říct několikrát, ale vždycky jsem si řekl, že by me stejně nechtěla a odvaha byla pryč" :/ byl jsem vždy zklamaný ale tak nedá se.
"A proč jí to neřekneš? Mamka ne pobízela. "Myslím, že by vám to mohlo vyjít". usmála se na mě.
"To myslíš vážně?" Vyčaroval se mi úsměv na tváři.
"Zkus to, uvidíš uleví se ti až to bude venku.. a". mamka ani neodořekla a už jsem ji visel kolem krku. "Děkuju mami" usmíval jsem se do jejího ramene.
Dám jí ještě jedno CD a potom ji někdy někam pozvu.
Dneska jsem zpechal takže jsem to zabalené CD s obchodu nechal tak a hodil jí ho do skříňky.
A šel jsem do třídy. Zbytek dne byl jako každý - nudný a obyčejný..
Pohled Lucy:
Šla jsem směr moje skříňka, když jsem ji otevřelauviděla jsem další DC. Někdo ze školy si dělá škodu a už delší dobu mi je hází do skříňky i s basničkama.
Rozbalím to teď? Ne až doma.
Sedla jsem si ke stolu a rozbalila CD - Maron 5? Jupii...
Ale co je tohle nějaký lísteček vevnitř.
'Objednávka Lukáš (příjmení)
Dne 15.2
Remix Maron 5.'
To Luky mi dává ty CD a píše mi básničky? Asi tam ten listek zapoměl...
Má mě rád je na čase udělat první krok...
Vzala jsem si telefon a vytočila jeho číslo.
"Ano? " ozvalo se na druhé straně.
"Ahoj Luky. " "Máš zítra čas?"
"Jo mám, na co?" Rekl pobaveně do telefonu.
"Víš jak dostávám ty CD? Asi vím kdo to je.. "
Mlčel toho jsem chtěla dosáhnout ...
"No a na co mě potřebuješ? Zeptal se, z hlasu jsem citila strach, radost ale i obavy..
"Chci ti ho představit, stav se prosím ve 2 u nás ok? "
"Počkej koho mi chceš představit? " vyhrkl byla citit bezmoc..
"No přeci toho úžasného kluka, který je tak úžasný, pěkný, a milý.. zitra ti ho představím, dojde taky ok?" Věděla jsem, že mu trochu ubližuju ale musela jsem to hrát.. na zítra mám plán jak mu říct/ukázat, že cítím to samé co on...

Děkuju za prečtení a 200 zobrazení
Katymeo ^^