Florence nebo Flo jak jí jiní přezdívají, je neobyčejná dívka ve velmi neobyčejném světě. A však se snaží žít ten nejobyčejnější život, co nejvíce jí to okolnosti dovolují. Pracuje v malé kavárně, uprostřed Central City, což jí sice moc nevydělá ale...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
~•~
S plnou pusou jsem sledoval tu dívku, jak rychle z kavárny zmizela. Byl jsem stejně překvapenej, jako její kolegyně co stála zrovna za pultem. Sammy se na mě otočil. ,,Deane, dělej musíme za ní. Myslím že ví něco víc."
,,Nemrač se tak, bráško. Budeš mít vrásky." Rýpnul jsem si do něj. Sam nad tím, jen protočil oči. Když jsem dojedl, přišla ke stolu druhá servírka. ,,Bude to všechno?" Zeptala se nejistě, stále nejspíš vykolejená z toho, že její kolegyně se vypařila jako pára nad hrncem.
,,Ano, zaplatíme." Řekl Sammy a já mezitím vypil i kafe. ,,No, neříkám nic. Maj to tady dobrý." Řekl jsem a rozvalil se na židli. ,,Deane, i kdyby ti pod nos naservírovali odpadky, tak by ti to chutnalo." Dobíral si mě Sammy.
,,Tak tady je účet." Řekla servírka, která zrovna přišla. Sammy vytáhl peněženku a zaplatil. ,,Děkujeme. A mám ještě jeden dotaz." Servírka se na Sama, usmála. ,,Chcete její číslo, co?" Zeptala se záludně.
,,Ta se mi líbí, je taková od rány." Zasmál jsem se, a Sam po mě hodil vražednej pohled. ,,Spíše bychom potřebovali její adresu, jsme od policie. Vyšetřujeme případ, její kamarádky Liliany." Oznámil Sam a servírka na nás nevěřícně koukala. ,,No, ehm dobře. Napíšu vám to na papír. Dám vám na ni, radši i to číslo." Řekla vykolejená servírka. Sam tiše poděkoval.
,,Ta Flo, je hezká. Až se mi to ani nechce, věřit bráško. Je na ní, něco zvláštního." Sammy jen přikyvoval.
,,Tady to máte. A prosím, řekněte jí ať se mi pak ozve." Řekla prosebně servírka. ,,Jistě, děkujeme a nashledanou." Já jen kývl na pozdrav.
Vyšli jsme z kavárny, a já spráskl ruce k sobě. ,,Tak jdeme najít tu krásku."
~•~
Nedokážu se soustředit. Cítím že se něco děje, že to není nic dobrého. Nedokážu na nic přijít. Liliany smrt mě vykolejila, ale to že se ve městě objevili lovci. To mě doslova vyděsilo.
Klepají se mi ruce, vím že se semnou chce někdo spojit, tuším že je to Abbs. Ne, vím to. Ale jsem tak nesoustředěná, že nevím co dělat. Kvůli mojí momentální duševní nerovnováze, svíčky okolo mě plály tak málo že se divím že už nezhasli.
Vzdala jsem své snažení a vydala se do kuchyně udělat si čaj. Dala jsem do konvice vodu, a do hrnku dala heřmánek a další byliny na uklidnění. Jakmile se dovařila voda, nalila jsem ji do hrnku. Opřela jsem se o linku a ztěžka vydechla.
Čaj jsem do pár minut vypila, ale furt jsem neměla pocit že by mě nějak uklidnil. Šla jsem zpět do obýváku, a sedla si na zem. Okolo mě, do kruhu byly svíčky. Některé však už nehořely. Zhluboka jsem se nadechla, a všechnu moc a energii jsem soustředila na svíčky.
