LION IN THE CAGE

Party

Stál jsem před zrcadlem v obleku a díval jsem se na svůj odraz. Vypadal jsem dobře, ale nervozita na mě šla vidět. Dole je něco kolem stovky lidí a polovina přišla kvůli mně.

Přemýšlel jsem, zda zvládnu hrát si na perfektního syna. Všichni ti lidi co jsou dole, si myslí že jsem zodpovědný a inteligentní. Pravdou ale je, že jsem nevychovaný fracek. Děsivé bylo, že se mi to líbí. Líbí se mi být takový, líbí se mi využívat peníze, líbí se mi mít moc nad lidmi.

Naposledy jsem se upravil a pořádně nadechl. Vzal jsem si láhev šampanského, kterou jsem měl na stole a pořádně jsem se z ní napil.Byl čas se připojit na večírek.

Když jsem vešel do sálu, potvrdila se moje předpověď. Sál byl plný lidí, které jsem ani neznal. Někteří lidé na mě upřely pohled a já pomalu kráčel k rodičům a Megan, kteří mluví s nějakou ženou a mužem. Když jsem došel k rodičům, matka mě ihned zaregistrovala zářivým úsměvem.

„Danieli, seznam se s paní Caitlyn Newmanovou a panem a Fridrickem Newmanem."

„Rád vás poznávám." Podal jsem ruku Caitlyn.

„Konečně tě poznávám. Matka o tobě hodně mluvila. Opravdu si krásný muž."

„Děkuju, ale vy jste mnohem krásnější." Samozřejmě kompliment, který nesmí chybět.

Taktéž jsem si podal ruku s Fridrickem. Ale o mnoho víc mě zajímala jiná osoba.

„Danieli tohle je naše dcera Hayley. Hayley to je náš syn Daniel." Podíval jsem se na ní a ona se na mě dívala jejíma modrýma očima a jejího úsměvu si nešlo nevšimnout, protože se usmívala jako sluníčko, samozřejmě jsem nasadil svůj neodolatelný úsměv, kvůli kterému se holkám podlamovaly kolena. Byla opravdu krásná. Chvíli to trvalo, něž jsem něco udělal. Po vzpamatování jsem jí podal ruku a ona mě. Když jsem jí pustil, přál jsem si, abych její ruku mohl držet o něco déle.

Večírek byl nudný, jak jsem předpokládal. Když jsem domluvil s jedním manželským párem, zastavil mě druhý, třetí, čtvrtý a pak jsem už jsem to přestal počítat. Oni mluvili a mluvili a já je neposlouchal, protože jsem se pořád díval na Hayley, která si zjevně večírek taky moc neužívala. Když jsem byl už úplně zoufalý, přišla moje záchrana. A to byl Markus ke mně přicházející a blbě vysmatý se šamanským v ruce.

„Dojímá mě, jak si štastný, že mě vidíš." Řekl se smíchem a objal mě.

„Vždy jsem štastný, když tě vidím. Jen tak mimochodem, kdo tě pozval?" Vážně by mě to zajímalo, protože já to nebyl. Cítil jsem kvůli tomu trošku hloupě, že jsem nepozval svého nejlepšího kamaráda na matčin večírek.

„Jak jako pozval? Mě nikdo pozívat nemusí, patřím do vaší rodiny. Jsem důležitý člen, jako ty." Samozřejmě že si jeho hůmor nemohl na chvíli odpustit.

„Každopádně jsem si nemohl nechat ujít ten pohled, na ty krásné slečny."Uchechtnul se.

„Neřekl bych slečny, spíš manželky." Založil jsem si ruce na hrudi.

„Víš dobře, že mě vdané ženy nevadí a tobě taky ne." Dábelsky se usmál. Měl pravdu. Párkrát jsem se ráno probudil vedle ženy, která je znuděna svým manželem, a proto hledá útěchu někde jinde. Markus mě dostal, nemohl jsem mu na to nic říct.

Když začala hrát pomalá hudba, všichni se dali do tance. Markuse zaujala nějaká blondýna se silikonama, tak mě opustil. Nastala dobrá příležitost si zatancovat s Hayley.Když jsem k ní pomalu kráčel, někdo mi zabránil v cestě a z té osoby jsem nebyl moc nadšený a hlavně jsem byl překvapený, z její návštěvy.

„Zatančíš si semnou?" Usmála se na mě tím jejím umělým úsměvem.

„Nancy? Co tady děláš?" Zeptal jsem se udiveně. Nancy je moje ex. Chodil jsem s ní asi měsíc, pak mi dala konec, což mi bylo úplně jedno. Vtipné bylo, že si myslela, že mi zlomila srdce, sedím doma a brečím. Pravda byla úplně jiná. Ten den jsem šel s Markusem do klubu a ráno jsme se vzbudil vedle nějaké holky, kterou jsem neznal.

„Tvoje matka mě pozvala. Pojd tancovat." Vzala mě za ruku a mě nezbývalo nic jiného, než si s ní zatančit.

„Ježiš, ty jsi ještě víc sexy, než si býval." Kousla se do rtu.

„To je od tebe velmi milé." Řekl jsem ironicky. „Co chceš Nancy?" Zeptal jsem se jí na rovinu, protože mě nudila. Nudila mě i když jsme spolu byli, dobrá byla jen když jsme spolu spaly.

„Přece jsem tě chtěla vidět, neviděli jsme se čtyři roky. Hrozně moc mi chybíš."Nevinně se na mě podívala. Její slova mi letěly jedním uchem tam, druhým ven.

„Dala si mi konec, pamatuješ? A ted mě omluv, nemám na tebe čas." Pronesl jsem jednoduše a odkráčel si to od ní pryč. Když mi dala konec, myslel jsem, že už jí nebudu muset vidět, ale doufal jsem špatně. Určitě přišla, aby mi zase otravovala život. Konečně jsem šel za Hayley.Když jsem k ní dorazil, usmála se na mě a čekala co ze mě vyletí. Když jsem se jí chtěl zeptat o tanec, zase mě někdo přerušil. A ten „někdo" byl Markus. Zuřil jsem. Zuřil jsem natolik, že bych Markusovi nejraději fláknul.

„Danieli ted jsem zjistil, že nedaleko se koná dost dobrá párty. Jedeme." Vyhrkl všechno ze sebe během tří sekund, až jsem se divil, že jsem mu rozuměl. Vzal jsem ho trochu stranou.

„Blázníš? Musím být na večírku, který je překvapivě pro mě." Rozhodil jsem rukama. Markus vybouchl smíchy. „Tak ten byl dobrý. Ale ted vážně, jedeme"

„Já to myslím ale vážně. A navíc má tady společnost." Ušklíbl jsme se a poukázal na Hayley.

„Tak jí vem sebou." Šel k ní a něco jí začal říkat, což mě znepokojilo. Hned jsem rychlosti blesku popošel k nim.

„No vidíš, Hayley jde s snáma." Vítězoslavně se usmál.

„Vážně?" Podíval jsem se na ní nevěřícně. Hayley kývla na souhlas. To mi to ještě víc zkomplikovalo, ale nemusel jsem přemýšlet dlouho. Byl jsem rozhodnutý, že půjdu a to jen proto, že jde i Hayley.

Když jsme šli k východu, zastavila nás Megan a to jsem doufal, že to nemůže být horší.

„Kam jdete?" Všechny nás prozkoumávala očima a založila ruce na hrudi. Vypadala, jak nějaká matka, která vyslýchá svoje dítě, kam má namířeno.

„Jen..." Když jsem se chtěl vymluvit, Markus mi skončil do řeči a já bych mu za to zase nejradši fláknul. „Jdeme se zabavit někde jinde, tady je nuda." Podíval jsem se vražedně na Markuse a on jen na obranu pokrčil rameny.

„Tak to jdu s váma."

„V žádném případě." Hned jsme namítl.

„At jde s náma, aspon budu mít společnost. Postarám se o ni." Přiskočila do rozhovoru Hayley.

Pokrčil jsem rameny. „Fajn, jestli jí chceš mít na starost." Ušklíbl jsem se a Megan vítězně zatleskala rukama a něco zamumlala Hayley a začaly se smát. V ten moment mi lítalo v hlavě, co si povídali.

Všichni čtyři jsme nastoupili do Markusového auta. Markus řídil, já jsem seděl na místě spolujezdce, Megan a Hayley seděli vzadu. Rychle za náma mizel náš dům a já jsem začal litovat toho, že jsem utekl z vlastního večírku a ke všemu jsme vzal s sebou Megan. Pravda byla že mě ten večírek nebavil, ale věděl jsem, že dělám strašnou chybu a budou z toho problémy.