Omlouvám se, vím že je to velmi krátké, ale přiznávám se, že bojím se ukázat své "Díla" nemám velkou slovní zásobu, chyb tam bude hromada, zveřejňuji to na popud přítelkyně a pár přátel 😊 mám i kladné důvody. Tedy jeden. Miluji psaní a takhle snad jednou budu na to mít víc času a přidávat další a další. Děkuji za pochopení...
"Tenhle lokál mě už nebaví. Musím jít."
Zvedl jsem se ze židle v málo osvětlené místnosti. Akorát jsem skoro dopil a veděl, že už mě tu nic dalšího nečeká. Najednou světlo na pódiu osvětlilo mladou ženu mluvící do mikrofonu, jak si vybírá, kdo si zaslouží krátký polibek. Levou nohou v černých střevících sešla jeden schod a druhou na podlahu velmi blízko prvního stolu. Prsty pravé ruky sjela po ubruse. Lesklé nehty drobně odrážejí světlo a její ruka se od stolu přehoupla na náprsní kapsu prvního muže. Mini šaty s hlubokým výstřihem, střihem pod prsy i podél stehen s tenkými ramínky do kříže kolem krku, odhalenými zády pojené šňůrkou a vepředu výstřih držící drobný knoflík, k sobě krásně tisknou krásné čtyřky a poukazují na velmi pohledné křivky ženy v černých šatech, která vložila muži svůj výstřih přesně před obličej. Narovnala se a vybírala dál. Stál jsem a čekal. Ne na to, že by si mě měla vybrat, ale na to, koho si vlastně vybere. Už takhle tu jsem déle než jsem chtěl. Z mého pohledu, když se postavila šikovně mezi stoly, reflektor neosvětlil stěnu a její šaty splynuly s tmou za ní. Jako by ji halil jen stín.
Políbila už 3 muže. Samý kravaťáci. A jednu dívku. Tu jedinou políbila až na dobrý tři sekundy. Jinak to byla stěží jedna. Už byla opravdu blízko. Raději jsem se otočil k odchodu. Levou rukou jsem zasunul židli s otáčením se pryč, když v ten moment mě chytla za ruku. Otočil jsem hlavou a podíval se na naše ruce. Pomalu jsem pohledem po ruce uviděl její kaštanově hnědé vlasy s melíry do blonďatějších konečků, které se téměř dotýkaly výstřihu. Modré oči, malý nos, plné rty se ke mě blížili. Pohladila mě po tváři a hned jak konečky prstů projeli po mé ruce, rameni a krku. Byl jsem okouzlen její vůní a tím pohledem. Tím dychtívím pohledem. Bezvládně jsem už skláněl hlavu doprava, připraven na celou jednu vteřinu. Byla už tak tak blízko, že jsem pomalu začal zavírat oči. Myslím, že se maličko usmála, než mě její horké rty nepolíbili.
Rty mi velmi drobně cukli na znamení polibku, ale její rty nikde, ikdyž jsem cítil jak horce tepají, blízko těch mých. Trochu jsem se odtáhl. Otevřel jedno oko a uviděl jak se krásně culí. Pomalu mrkla, aby mi dala najevo jakou moc má. Svlažila si rty a jen co jsem otevřel druhé oko s pocitem naprosté trapnosti mě políbila. Silně a vášnivě. Extáze polibku byla neuvěřitelná. Rozhodně to byly víc jak tři vteřiny. Skoro jako by neměl končit, ten úžasný vášnivý polibek, omamná vůně jejího parfému a měkkost její rtů mě odnesla daleko mimo realitu. Levou ruku jsem ji položil na bok a tím jako bych jí přivedl stiskem do reality. Odtáhla se a přitáhla mikrofon k ústům. Pokračovala v mluvení do něj. Prohlédla si mě od hlavy k patě, mrkla když se otáčela a šla dál. Pousmál jsem se a malou skleničku se zbytkem Jacka v pravé ruce jsem do sebe hodil. Lemem ruky otřel rty a vydal se vrátit skleničku k baru. Tohle není žádný film a já nejsem třeba James Bond. Ve skutečnosti ten polibek mohl mít tak dvě sekundy max, ale pro mě byl neskutečný. Bohužel ji nikdy nepotkám mimo lokál, nebudu ten kterého poprosí o pomoc, abych ji zachránil a ani ten ke kterému půjde s ním domů, protože budu za lokálem se skleničkou v ruce u zadního vchodu a ona přijde na cigaretu. Jsem jen týpek, co byl v tenhle den i čas v tomhle pajzlu. Ať jsem přišel kdykoliv, polibek podruhé nepřišel…
Nebo ne?.....
