we met on street

•9•

Z Billem jsme se snažili hodně nesmát ale muselo to na nás být vidět „hej Nate můžeš na chvilku" promluvila na mě z ničeho nic Sof nechápavě jsem se na ní podívala a zvedla se z Billa, vedla mě do patra „kde máš pokoj" koukala se na mě „támhle na konci chodby" ukázala jsem na poslední dveře, vešli jsme do mého pokoje a já na ní jen nechápavě zírala a čekala co z ní vypadne „máš to tu hezký" rozhlížela se po mém pokoji „jo děkuju" čekala jsem jestli mi už teda něco řekne kvůli čemu semnou chtěla tak mluvit „hele aby bylo jasno já z Christianem nechci být jsem na holky" vykulila jsem na ní oči „a proč sním tedy jsi?"
„no já vlastně ani nevím, prostě jsme se potkali v jednom klubu a nějak jsem skončila u něj v bytě a stalo se no" jen jsem na ní koukala „dobře a jak mu to chceš říct že jsi na holky?" Jen se na mě podívala a pokrčila rameny „hele vyřešíme to později dám ti ne sebe číslo ale teď se vraťme dolů" dala jsem ji tedy to číslo a šli dolů.

„co jste tam dělali tak dlouho?" začal se mě hnedka vyptávat bratr „to bys nepochopil" jednoduše jsem odpověděla a sedla si zpět na Billa.

„nemohli by jsme se zdejchnout? tvůj bratr mě u nudí k smrti" zašeptal mi Bill „tak pojď nahoru"  řekla a zvedla se „my jdem nahoru tak zatím" oznámila jsem a táhla Billa za ruku po schodech
„tak co budem dělat?" zeptala jsem se

„netuším mužem si pustit nějakej film" navrhl „jo to zní jako dobrej nápad" vzala jsem notebook a posadila se na postel „tak jakej film si pustíme?" posadil se vedle mě „co třeba všechny malé zázraky?" podívala jsem se na něj a usmála se „dobřee" usmál se a políbil mě, pustili jsme si tedy ten film byl hodně smutnej a někdy mi ukápla slzička ale Bill snad vybrečel vanu „ty brečíš?" trochu jsem se zasmála „jo podívej se on ji zachránil ale ona ho zachránit nemohla" utřela jsem mu slzy a přitulila se „měli by jsme jít dolů za nima aby si něco nemysleli" řekla jsem otráveně „ale jestli tam nechceš být tak mužem jít ke mě, máma tě ráda uvidí včera večer když jsi odešla mluvila jak si strašně super a hodná holka" usmála jsem se je pravda Billovu mámu jsem měla hodně ráda a to jsme se viděli jen jednou „tak jo" zvedla se Bill se postavil taky a já mu vletěla polibek, prvních dvou sekund nechápal ale pak začal spolupracovat naše rty byli jako jedny „měli bychom jít" řekl když se otáhl „dobře" propletla jsem naše ruce a šli jsme dolů „mami my jdem k Billovy tak čau" řekla jsem když jsem otevírala dveře ven „dobře ale žádný lumpárny" mrkla na mě a pak se zase vrátila ke konverzi z bratrem. Stáli jsem před Billovým domem ale vypadalo to že nikdo není doma, nikde totiž nestálo auto „to vypadá že máme celej dům jen pro sebe" usmál se „jo asi to tak bude" pousmála jsem se, Bill mi otevřel dveře „vračte dál do mého paláce" zasmál se „děkuju" hned jak jsem to dořekla začala jsem se chechtat