Má živoucí noční můra (czech version)

Koukat přímo do očí vraha

"Nech mě  být" když jsem ucítila jak mě Ria tahá za deku.

Náhlý závan chladu mi prošel po nohou a já se schoulila do klubíčka " Vstávej lenochu jsou 4 odpoledne"

Moje ruka se toulala po matraci pro deku " Možná kdybys mě celou noc neudržovala vzůru svým vzrušením z chlapa zlato, tak bych nespala celý den a ted mi dej mojí peřinu"

" Ne Taylor musíš vstát, volala jsem Billovi a chce se večer zas vidět"

" Tebe, tebe chce zas vidět dnes večer"

" Jako jo ale požádal nas obě"

" Proč já, však jsem mimo sporty" Řekla jsem sedíc rovně a mnu si oči, soustředila jsem se na Riu která také byla jěště v pyžamu , zasamála jsem se "Ty ses taky pěkně prospala"

" Ne tak jak ty, vstala jsem před půl hodinou"

"....a první co uděláš je to že zavoláš Billovi" řekla jsem s holčičím ušklebkem na tváři který se proměnil v znechucený obličej kvůli což ji donutilo se zasmát.

" Takže půjdeš?"

".......hm ne" lehla jsem si zpět a natahla přes sebe peřinu.

" Ale notak,vážně mě tam necháš jít samotnou"

Zasáhla mě do slabiny, vědela že bych se bála že pujde ale byla jsem občas dobrá v tvrdohlavosti " Ano nechám, protože naposledy když jsem se tě snažila hlídat, tak jsi tak jsi mi to vrazila zpět do ksichtu aby sis tam mohla jít sama, jestli se necháš zabít nebo znásilnit jedním z těch debilů tak za mnou pak s brekem nechodˇ  protože bych ti řekla já ti o říkala"

Byla ticho tak jsem na ní vykoukla a viděla jsem jak na mě smutně kouká " smutnej obličej nebude fungovat" řekla jsem zavřela oči a zabořila jsem se zpět do polštáře.

" Fajn " řekla poraženě a praštila do dveří při cestě ven.

" Ty byly zavřený" zavolala jsem.

Ted je 21:30 a já sedím na gauči a koukám na televizi s hrnkem kávy. Normálně bych v tuhle dobu šla spát ale dneska jsem měla spánku dost a navíc se moc bojím na to abych byla unavená Ria važně odešla, doufala jsem že by nešla že se bude bát jít sama ale ne, šla vpohodě, venku byla dost rychle. Dala jsem si další kávu proč mě musela tak nasrat. Není tu šance že dneska budu spát protože se o ní budu celou dobu bát. Podívala jsem se na čas a povzdechla, rozrušená tím jak to pomalu utíká. Vím že nebude doma dřív jak brzo ráno, takže tu není šance že se zaabavím u televize celou dobu, když na ní budu čekat. Nemůžu spát takže budu určitě vzhůru což mě bude nudit " Pitomá Ria" zasténala jsem když jsem se dostávala z pohovky hrnek kávy jsem položila na stůl vedle sebe. Vyběhla jsem k sobě do pokoje oblékla se než jsem popadla klíče a vyběhla ze dveří. Procházela jsem ulicí skoro na místě kde se minulou noc všichni shromáždili, skoro na tom podzemním parkovišti. Sešla jsem dolů a narazila na další dav, některé lidi jsem poznala z minulé noci a jiné ne. Přiblížila jsem se k davu a udržovala jsem si odstup s rukama zkříženýma na hrudi a bez pohybu jsem hledala Riu " Jsi vpořádku?" Zeptala se žena která šla oproti mě  z davu, její dlouhé světle hnědé vlasy ležíc na jejích ramenou a její rty byly lesklé a světle růžové.

" Ano jsem vpohodě" řekla jsem a podívala se na její vysoké boty na potpatku, které měla na sobě, byly vellmi krásné ale rozhodně boty šlapky a její malá sukně co měla na sobě tomu dávala víc na dojem.

" Vypadáš ustrašeně " řekla a na tváři se jí objevil usměv.

" Jen....hledám kamarádku" řekla jsem koukajíc na vjezd abych viděla jestli nejedou nějaké auta.