DRUHÁ ŠANCE

3. KAPITOLA

o dva měsíce později 

S Buckym naše sezení začali probíhat stylem procházek po New Yorku. Díky tomu se dokázal uvolnit a otevřít svou mysl. Řekl mi i nějaké věci z dob, když byl Winter Solidier a nějakým způsobem si je zapamatoval i přes vymývání mozku Hydrou. A když jsme u ni začíná mi dělat starosti nejen že se její aktivita ve světě zvýšila, ale mě začali chodit divné anonymy domů a esemesky z čísel co se nedají dohledat. Mám strach že se ke mě H.Y.D.R.A. snaží dostat a znovu mě zajmout.

Nic méně je dnes den kdy byl v SHIELDU docela velký chaos. Za pár dní má zde proběhnou zasedaní ministrů ochrany zemí co spolupracují s Shieldem, takže každý druhý zaměstnanec běhá sem a tam aby vše bylo dokonale přichystané. Já naštěstí utekla do své pracovny abych dodělala nějaké resty na které není tolik času, protože tak 60% svého času věnuji Buckymu. I když vím že je to špatně a neměla bych tak myslet se mi líbí a to celkem  hodně. I přesto že je to bývalí nájemný vrah u kterého nevím kdy mu přepne a bude mě chtít zabít a to že je mu přes 100 let, má tento muž neuvěřitelné charizma a povahu do, které jsem se zamilovala i po dvou měsících. Nevím jestli to cítí stejně a bylo mi to jedno, protože ani já jsem neměla v plánu mu vůbec něco říkat.

Bylo kolem půl čtvrté když mi někdo zaklepal na dveře. Když jsem se na dveře podívala dotyčná osoba už byla skoro uvnitř. Bucky. „Ahoj, sejít se máme zítra ne?" zeptala jsem se. „Ehm, jo máme, ale jsem tu z jiného důvodu" odpověděl na mou otázku. „Z jakého důvodu?" znovu jsem se zeptala. „Říkala jsi že můžu kdykoliv přijít a popovídat si" řekl. „Em, jo jasně. Co se děje Bucky?" „Pamatuješ si tehdy jak jsem ti říkal o svých nočních můrách?" zeptal se. „Jo, jsou to útržky vzpomínek když si byl ovládán Hydrou." odpověděla jsem mu. „Ty sny se vrátily." řekl a podíval se mi do očí tak hluboce jako by mi chtěl přečíst duši. „Nemůže to být tím že Hydra opět začala napadat svět po té své dlouhé odmlce." uvažovala jsem na hlas. „Nevím, Steve říkal že bych měl za tebou zajít a říct ti to" „Jo, to ti poradil dobře. Furt je lepší o tom vědět aby na to nepřišel Fury a to by nemuselo dopadnou dobře..." takhle jsme si povídali asi dalších pár hodin. Pak už jsem se jen sbalila věci a Bucky mě doprovodil domů.

Tam na mě, ale čekalo nemilé překvapení. Dveře do mého bytu byly do kořán a byly na nich známky vloupání. „Co se děje?" zeptal se Bucky. „Ty dvěře jsou moje. Někdo se sem musel vloupat. Já ty dveře zamykala když jsem odcházela do práce." podívala jsem se na Buckyho. Ten zase na mě. „Počkej tady podívám se jestli tam ještě někdo je?" „Ne, zbláznil ses co když tě někdo napadne. Může tě zabít" „Mám ocelovou ruku nic se mi nestane." Řekl jako by nic. „Bucky!" zavolala jsem na něj když mizel do útrob mého bytu. Bucky se jen otočil a řekl „Počkej tady." Když Bucky zmizel hluboko v mém bytě dívala jsem se kolem do kola než mě do očí praštila rytina na dveřích od Bytu. Bylo na nich vyryto. Hail Hydra.  Mezitím se Bucky vrátil za mnou. „Vypadá to jako by tam něco hledali" řekl. „Spíš někoho" vyvrátila jsem mu jeho domněnku. „Hledali tebe?" jen jsem kývla a ukázala jsem mu rytinu na dveřích. „Když jsem pracovala pro Hydru a dostala jsem se ven do akce tohle byl můj podpis. Jdou po mě..."

                                                           ________________________

Máme tu další část a drama nám začíná. Doufám že se kapitola líbila.