lockwood a co

každé naše chvilky jsou kouzelne

pote jsme oba dva usnuli zdalo se mi o me a lockwoodovi že ho pustili uz domu z nemocnice a ze jsme zjistili kdo ho postrelil ale to vime uz i ted. vim jiste ze to byl zlate ostri! vsechno to do sebe zapada....jen...proc ho jeho rodice nechali zemrit?... co se tenkrat stalo?...my na to prijdem!.....norrie? [Nory].....jsi to ty?
norrie: ano
ja: co tady delas? ty uz si v poradku?
norrie: veř lockwoodovi! a běž za světlem!
najednou zmizela v pare jako kdyby se to ani nestalo... proste jen.... zmizela
ja: co? norrie? NORRIE?
*probudila jsem se*
rychle jsem se posadila a zacala to rozdychavat...tohle se mi jindy nestalo vypadalo to jako ze se to vazne deje.... ne to see nedeje uz blaznim!!! uz blaznim!!....
lockwood: Luce? jsi v poradku?
ja: ah jo jasne! jsem!
lockwood: tak proc si kricela?
ja: ehm no ja jen neco se mi zdalo!
lockwood: urcite?
ja: eh jo!
lockwood: ale rekni mi kdyby cokoliv!
ja: mhm jo jasne!
lockwood: tak jo!
*vstala jsem ze zidle a postavila se pred jeho postel* a rekla:
ja: nemáš hlad? neco ti prinesu! ja-
lockwood: no lucy ja uz jsem jedl prinesli mi jidlo....
ja: ou jo jasne chapu... no nic byl uz tu inspektor?
lockwood: ne jeste ne!
ja: tak ja tu s tebou na neho pockam a pak az odejde pujdu zjistit jak si na tom a jak dlouho tu budem a kdyztak pak zajdu domu pro nejake veci!
lockwood: dobre mami!
ja se jen mu podivala do oci a kdyz to dorekl zasmala se a podivala se na moje spicky u nohou
ja: na to ze si vcera malem umrel, mas dost dobrou naladu!🤭😅
lockwood: nejlepsi je vsechno videt ruzove i kdyz je ta barva jina...
ja: mas pravdu... a sedla jsem si zpatky na zidli vedle lockwooda a zase si polozila hlavu na jeho rameno... kazde nase chvilky stravene spolu jsou kouzelne...
v tu chvili do dveri vtrhl inspektor a rekl.
inspektor: Carlyleova neco se stalo! musite hned s nami!